Výdaje na zdravotní péči v Česku dosáhly 697 miliard korun, tedy 8,6 procenta hrubého domácího produktu a asi 64 tisíc korun na obyvatele. Ze zdravotního pojištění šlo poprvé v historii víc než půl bilionu, konkrétně 514 miliard. Z celé sumy ale domácnosti platí samy 94,5 miliardy – a když se to rozpočítá na jednoho člověka, jde o částku, kterou většina lidí ve svém rozpočtu nikde nevidí. Data jsou za rok 2024, nejnovější, jaká Český statistický úřad má.
Co se za 697 miliard schovává
Celkové výdaje na zdravotní péči vzrostly proti roku 2023 o 8,5 procenta. Největší část, 514 miliard korun, prošla systémem veřejného zdravotního pojištění – to je ta půlbilionová hranice, kterou Česko překročilo poprvé. Zbytek tvoří výdaje státu a obcí, dobrovolné pojištění a právě platby domácností.
Rozpočítáno na obyvatele jde o necelých 64 tisíc korun ročně, což ale není číslo, které by kdokoli viděl na výpisu. Většina prochází pojištěním a k člověku se dostane v podobě poskytnuté péče, ne peněz.
Devadesát čtyři miliard z vlastní kapsy
Domácnosti zaplatily ze svého 94,5 miliardy korun, tedy 13,6 procenta všech výdajů na zdraví. Rozpočítáno na jednoho obyvatele to dělá asi 8 700 korun ročně. Ve statistice se to skládá ze tří hlavních položek.
Za volně prodejné léky lidé vydali 21,5 miliardy korun, což je 1 973 korun na osobu za rok. Doplatky na léky vydané na recept pak vyšly na 1 492 korun na obyvatele. Jen tyto dvě položky dohromady dávají 3 465 korun ročně na jednoho člověka – u čtyřčlenné domácnosti tedy zhruba 13 900 korun, aniž by se cokoli platilo za samotné vyšetření. Třetí velkou položkou je ambulantní stomatologie s 21,5 miliardy korun, tedy s objemem srovnatelným s volně prodejnými léky.
Na co se dá ušetřit a na co ne
Struktura těch čísel ukazuje, kde má člověk vůbec nějaký manévrovací prostor. U doplatků na recept ho mít může: lékárník je povinen nabídnout dostupnou levnější variantu se stejnou léčivou látkou, a u léků na dlouhodobé užívání se rozdíl za rok sečte do stovek až tisíců korun. U volně prodejných léků rozhoduje spíš to, jestli je člověk potřebuje, než kde je kupuje. Naopak u stomatologie je prostor nejmenší, protože nadstandardní materiály pojišťovna nehradí a cena je daná ordinací.
Část výdajů se dá dostat zpátky z fondů prevence. Kolik která pojišťovna dává, se liší, jak ukazuje srovnání příspěvků pojišťoven na rok 2026, kde VZP nabízí 3 000 korun na onkologickou prohlídku a ZP MV až 4 000 na duševní zdraví. Kdo zvažuje přestup, má letos čas jen do konce září – podrobnosti jsou v textu o tom, do kdy se dá změnit zdravotní pojišťovna.
Rakovina už stojí víc než srdce
Podle diagnóz se poprvé prohodily dvě největší položky. Onkologická onemocnění spolykala 55,8 miliardy korun, nemoci oběhové soustavy 54,2 miliardy. Léčba rakoviny tedy systém stojí víc než nemoci srdce a cév, které byly dlouho nejdražší kategorií. Důvodem není jen víc pacientů, ale především cena moderní léčby: biologické a cílené přípravky, imunoterapie a nákladná diagnostika.
Nejrychleji ale roste jiná oblast. Péče související s duševním zdravím si vyžádala 25,4 miliardy korun, o 16 procent víc než rok předtím. Onkologie dnes představuje asi osm procent celkových výdajů na zdraví.
Kde se lámou spory o peníze
Právě rostoucí cena nákladné léčby stojí za spory o to, kdo na ni má nárok. Soud letos rozhodl, že pojišťovna nesmí paušálně zamítat úhradu léčby podle paragrafu 16 a musí každou žádost hodnotit individuálně. Další velkou položkou budoucích rozpočtů je digitalizace: soukromí lékaři odhadují její cenu na 15 miliard korun a žádají stát o podporu přes 100 tisíc korun na ordinaci.
Pro čtenáře z toho plyne jedna praktická věc. Hlavní částka, kterou za zdraví ročně zaplatí nad rámec pojištění, nejsou velké jednorázové výdaje, ale drobné opakované platby v lékárně. Roční přehled doplatků si každý může vyžádat u své pojišťovny, případně ho najde v jejím elektronickém přehledu – a bez toho čísla se o úsporách nedá rozhodovat.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: csu.gov.cz
