Obrovská spotřeba energie, kterou vyžaduje rozvoj umělé inteligence a nová datová centra, spouští napříč Spojenými státy masivní výstavbu vysokonapěťových sítí. Tento boom však naráží na tvrdý odpor místních obyvatel, ochránců přírody i úředníků. Obyčejní lidé se tak ocitají uprostřed bitvy o budoucnost americké energetiky.
Pro Johna Zolu z Pensylvánie byl jeho pozemek o rozloze šestnácti hektarů rájem plným jablečných sadů a luk. Na konci roku 2024 se to ale změnilo. Místní energetická společnost oznámila plán postavit přes jeho pozemek nové 500kilovoltové elektrické vedení. Ocelové stožáry, které jsou až šestkrát vyšší než běžné dřevěné sloupy, by měřily přes 70 metrů. Tyčily by se přímo nad domovy jeho rodiny. „Je to peklo. Nezajímá je, čí životy a majetky ničí,“ říká zoufalý Zola.
Podobné přenosové projekty vznikají v USA zrychlujícím se tempem. Aby mohly fungovat obří servery technologických gigantů, je nutné přesouvat elektřinu na stovky kilometrů. Americký prezident Donald Trump sice vnímá pokroky v AI jako klíčové pro ekonomiku a národní bezpečnost, jejich ohromná energetická náročnost ale hrozí přetížením stárnoucí rozvodné sítě. Energetické společnosti proto předpovídají, že výdaje na přenosové sítě se do roku 2028 zdvojnásobí na téměř 50 miliard dolarů ročně. Nové linky podle nich díky navýšení celkové kapacity nakonec prospějí všem.
Odpůrci ale namítají, že obří projekty znehodnocují soukromé vlastnictví, nevratně ničí krajinu a ohrožují vodní toky – to vše kvůli elektřině, z níž místní komunity podle svých slov nemají žádný prospěch. Odpor se šíří napříč celými Spojenými státy. V Texasu bojuje občanská koalice proti výstavbě extrémně výkonných, 765kilovoltových linek, které mají protnout tamní přírodu. V Pensylvánii státní zástupce spotřebitelů zpochybňuje smysluplnost projektu za 1,7 miliardy dolarů. Ptá se mimo jiné, proč by měl stát platit síť pro export energie určené primárně pro takzvané „údolí datových center“ ve Virginii. Na americkém Středozápadě zase regulátoři z pěti států žádají zablokování přenosového balíčku v obří hodnotě 22 miliard dolarů.
Výstavba s sebou navíc nese hrozbu nuceného vyvlastňování. Společnost PPL, jež staví linku přes Zolův pozemek, tvrdí, že nabízí spravedlivé kompenzace. Vlastníci půdy se ale obávají, že pokud na finanční vyrovnání nekývnou, pošle je firma k soudu. Zolovi nedávno firma nabídku zvýšila ze 17 na 85 tisíc dolarů. Zola však ustoupit nehodlá, protože nové stožáry by stály sotva třicet metrů od místa, kde spí jeho vnoučata. „Neexistuje částka, která by mě přesvědčila,“ uzavírá rozzlobený majitel.
