Pondělní speciál – Do roku 2020 vstupovala Česká republika jako sebevědomá země s rostoucí ekonomikou. Během několika málo týdnů se ale všechno změnilo. Svět zasáhla pandemie covid-19, která brutálně odhalila slabiny státního aparátu a naplno otestovala schopnosti politiků krizově řídit stát. O dva roky později, když už se zdálo, že si můžeme oddychnout, vtrhly ruské tanky na Ukrajinu a vyvolaly energetickou a inflační krizi nevídaných rozměrů. Dnešní díl je zprávou o letech, kdy jsme jako společnost museli čelit nejtěžším zkouškám od konce druhé světové války.
Když na začátku března 2020 dorazily do Česka první případy nákazy novým koronavirem, vláda Andreje Babiše zareagovala nevídaně razantně. Ze dne na den se zavřely hranice, školy, obchody i restaurace. Vláda nařídila plošné nošení roušek. Lidé se s ohromující solidaritou semkli, začali doma hromadně šít textilní roušky, pomáhali seniorům s nákupy a tleskali zdravotníkům. První vlnu jsme přečkali téměř bez obětí. Premiér Babiš se chlubil mezinárodnímu tisku, že jsme „best in covid“ (nejlepší v covidu) a v létě se zdálo, že je pandemie za námi.
Mikromanažer, mrazáky a ztracená důvěra
Byla to však jen tragická iluze. Na podzim se virus vrátil s drtivou silou. Vláda, hnaná blížícími se krajskými volbami a snahou nepokazit lidem léto, ignorovala varování expertů a dlouho odmítala zavést nutná opatření. Když se pak křivky nakažených vymkly kontrole, začal neuvěřitelný chaos.
Nařízení se měnila z hodiny na hodinu. Lidé už nevěděli, jestli mohou do jiného okresu, do přírody nebo na nákup bot. Z premiéra, který se prezentoval jako efektivní krizový manažer, se stal chaotický mikromanažer, který jednoho dne rozhodoval o nákupu stříkaček a druhého dne odvolával ministry zdravotnictví (během pandemie se jich vystřídalo pět). Běžným koloritem se staly tragikomické situace, jako pletení se psích kadeřnictví s lidskými nebo neustálé výjimky pro politiky papaláše.
Výsledek byl katastrofální. Česká republika se na přelomu let 2020 a 2021 propadla na absolutní světové dno v počtu obětí přepočtených na obyvatele. Nemocnice stály před kolapsem, na chodbách se hromadily mrazáky pro mrtvé. Frustrace společnosti byla obrovská. Část veřejnosti vládě neodpustila nezvládnuté řízení, druhá část se zradikalizovala odporem proti očkování a samotné existenci viru.
SPOLU a konec jedné éry
Tento vyčerpaný a rozdělený stát šel na podzim 2021 k parlamentním volbám. Demokratická opozice pochopila, že Babišův stroj dokáže porazit jen spojenectvím. Vznikly dvě velké koalice: SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) v čele s Petrem Fialou a Piráti se Starosty. K obrovskému překvapení Babišových marketérů koalice SPOLU těsně vyhrála. Nová, pětičlenná vládní koalice vynesla Petra Fialu (ODS) do premiérského křesla. Andrej Babiš skončil v opozici a komunisté i ČSSD dokonce historicky vypadli ze Sněmovny.
Fialova vláda slibovala návrat slušnosti, de-oligarchizaci a uzdravení státních financí, které Babišova vláda v době covidu brutálně zadlužila. Nový kabinet však ani nestačil vyvětrat ministerské kanceláře, když přišel další obrovský šok.
24. únor a válka za humny
Brzy ráno 24. února 2022 zaútočilo putinovské Rusko na Ukrajinu. Iluze o trvalém míru v Evropě definitivně padla. Reakce české vlády, ale i většiny společnosti, byla okamžitá a naprosto příkladná. Česko se stalo jedním z prvních a nejvýznamnějších dodavatelů těžkých zbraní ukrajinské armádě. Premiér Fiala v březnu 2022 podnikl (spolu s premiéry Polska a Slovinska) riskantní a symbolicky obrovsky silnou cestu vlakem do ostřelovaného Kyjeva. Česká republika ukázala celému světu, že se zbavila stínů Mnichova i roku 1968 a ví, na jaké straně historie stojí.
Zároveň Češi otevřeli své domovy a během několika měsíců přijali téměř půl milionu ukrajinských uprchlíků, převážně žen a dětí. Byla to nevídaná vlna solidarity.
Daň za svobodu: Energie a inflace
Ruská agrese však měla drtivé ekonomické dopady. Evropa, do té doby závislá na levném ruském plynu, se ocitla v energetické pasti. Ceny elektřiny a plynu vystřelily na podzim 2022 do astronomických výšin. Zastavení dodávek plynu z Ruska a následná inflace (která v ČR atakovala téměř 20 %) tvrdě zasáhla české domácnosti. Zdražilo naprosto vše – od potravin po stavební materiál.
Lidé zchudli. Mnozí poprvé v životě pocítili strach, zda dokážou v zimě zaplatit zálohy na teplo. Vláda Petra Fialy nakonec musela zavést cenové stropy energií, ale čelila tvrdé kritice za pomalost a špatnou komunikaci. To nahrávalo opozičním politikům (Andrej Babiš, Tomio Okamura), kteří na úzkosti lidí začali okamžitě stavět další populistickou kampaň a vyzývali k omezování pomoci Ukrajině.
Do roku 2023 tak Česko vstupovalo pod obrovským tlakem. Ruský plyn jsme sice dokázali nahradit a zimu přežít bez mrznutí, ale společnost byla vyčerpaná krizemi a ekonomika spadla do recese. Čekala nás navíc ostře sledovaná volba nové hlavy státu, kde se proti sobě postavily symboly staré a nové éry.
V příštím, závěrečném desátém díle našeho seriálu se podíváme na současnost a výhledy do budoucnosti. Vzpomeneme na zvolení prezidenta Petra Pavla, podíváme se na zaspání českého ekonomického tygra a pokusíme se odpovědět na otázku, co musí Česká republika udělat, aby uspěla v době umělé inteligence a nových globálních výzev. Čtěte příští pondělí.
