Zákaz sladkých příchutí, vyšší spotřební daň a limity na velikost nádržky měly jednorázové vaporizéry v Česku zkrotit. Podle zjištění deníku Blesk se ale trh s nadlimitními vaporizéry přesunul do šedé zóny: zboží se prodává pod pultem, domlouvá přes Telegram a objednává ze zahraničních e-shopů, které věk kupujícího prakticky neověřují. Studie německého Fraunhoferova institutu přitom řadí Česko mezi země s nejvyšším podílem nelegálních e-cigaret v Evropské unii.
Co je v Česku povolené a co ne
Pravidla pro jednorázové e-cigarety jsou v Česku poměrně přísná. Nádržka smí mít objem nejvýše 2 mililitry, což odpovídá zhruba 500 až 600 potahům, a koncentrace nikotinu nesmí překročit 20 miligramů na mililitr. Od 1. prosince 2025 platí vyhláška č. 429/2025 Sb., která zakázala dezertní, cukrovinkové, mléčné a nápojové příchutě. Povolené zůstaly jen příchutě ovoce, tabáku, kávy, čaje a máty s mentolem. Od 1. ledna 2026 navíc vzrostla spotřební daň z náplní z 5 na 7,50 koruny za mililitr a od roku 2027 má stoupnout na 10 korun. Úplný zákaz jednorázových e-cigaret, o kterém ministerstvo zdravotnictví uvažovalo, nakonec po kritice neprošel.
Tisíce potahů za pár stovek
Přesto podle Blesku není problém sehnat zařízení, která tyto limity mnohonásobně překračují. Deník uvádí příklady modelů, jako je OxBar Liso s údajnými 28 000 potahy za 150 korun, RandM Tornado za 200 korun nebo Insta Bar s 20 000 potahy za 350 korun. Na internetu jsou k dostání i produkty slibující 35 000 nebo 50 000 potahů. Pro srovnání: legální jednorázovka s dvoumililitrovou nádržkou vydrží na několik set potahů.
Že nejde jen o marketingové přehánění, potvrzují nálezy hygieniků. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje označila 30. července 2025 za nebezpečný výrobek jednorázovou elektronickou cigaretu Vapepie WT 15000 PUFFS s příchutí Strawberry Ice Cream. Zařízení mělo nádržku o objemu 20 mililitrů místo povolených dvou a obsahovalo nikotinovou sůl v koncentraci 5 procent, tedy 50 miligramů na mililitr, což je dva a půl násobek zákonného limitu. Varování před stejným výrobkem následně převzaly i další krajské hygienické stanice. Mluvčí pražské hygieny Petra Batók podle Blesku potvrdila, že zachycené výrobky překračují limity několikanásobně.
Pod pultem, přes Telegram, ze zahraničí
Blesk popisuje tři hlavní cesty, jak se nadlimitní vaporizéry dostávají k zákazníkům. První je prodej pod pultem: prodavači zboží nevystavují, ale zájemcům ukazují nabídku na fotografiích v mobilu a tvrdí, že jde o doprodej skladových zásob. Druhou cestou jsou uzavřené skupiny na Telegramu a v šifrovaných chatech, kde se domlouvají anonymní předávky. Třetí a zřejmě nejrozšířenější kanál tvoří zahraniční e-shopy, často s českou doménou. Zatímco tuzemské legální obchody musí věk zákazníka ověřovat přes bankovní identitu, zahraniční weby se podle zjištění deníku spokojí s kliknutím na tlačítko potvrzující plnoletost a některé neověřují nic. Část z nich přijímá i anonymní platby včetně kryptoměn.
Na kvalitu takového zboží si stěžují i sami uživatelé. Blesk cituje příspěvek z diskusního serveru Reddit, podle kterého je polovina jednorázovek s více než 1 500 potahy prodávaných v Praze padělky, které přestávají fungovat po několika dnech.
Česko na špici evropského žebříčku
Rozsah problému ilustruje studie Fraunhoferova institutu IIS, kterou institut zpracoval spolu s poradenskou společností MRU a zveřejnil v březnu 2026. Podle ní pochází v Česku z nelegálních zdrojů 66 procent e-cigaret, u jednorázových vaporizérů dokonce 73 procent a u náplní 64 procent. Průměr Evropské unie činí 48 procent. Vyšší podíl než Česko má v EU jen Finsko s 67 procenty, za Českem následují Slovensko a Maďarsko se 63 procenty. Hodnotu nelegálního trhu s e-cigaretami v EU studie odhaduje na 6,6 miliardy eur ročně s tím, že do roku 2030 by mohla vzrůst na 10,8 miliardy. Zhruba 90 procent zboží pochází z Číny.
Podle Horsta Mannera-Romberga z MRU, kterého citoval server Týden.cz, přitom řada těchto produktů není padělaná ani pašovaná, ale často jen nesprávně označená. Autoři studie proto místo zákazů doporučují digitální sledovatelnost výrobků, jednotnou regulaci napříč EU a spolupráci s čínskými úřady.
Zdravotní rizika a roztříštěný dozor
Lékařka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze pro Blesk uvedla, že jednorázové elektronické cigarety jsou problém především proto, že většina z nich pochází od neidentifikovatelných výrobců, většinou z Číny. U takových zařízení nelze ověřit složení náplně ani skutečný obsah nikotinu.
Kontrolu trhu si v Česku dělí čtyři instituce: Česká obchodní inspekce, Celní správa, krajské hygienické stanice a Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Podle Blesku je právě to slabé místo systému. Každý z prodejních kanálů, tedy kamenný obchod, internet a šifrované chaty, vyžaduje jiný nástroj dozoru, a žádný z úřadů nemá na starosti všechny najednou. Tématu zákazu ochucených e-cigaret jsme se na i117.cz věnovali už v roce 2024 v článku Blížící se zákaz ochucených e-cigaret.
Zdroj: www.blesk.cz, khsstc.cz, www.tyden.cz
