Když James Watt v 18. století zdokonalil parní stroj, netušil, že jeho „železný sluha“ nahradí svaly lidí i zvířat a přemění agrární společnost na průmyslovou velmoc. Parní stroj nebyl jen novým motorem; byl to začátek konce závislosti člověka na přírodních silách, jako je vítr nebo voda.
Před průmyslovou revolucí byla výroba limitována lidskou silou. Parní stroj toto omezení odstranil. Umožnil mechanizaci dolů, továren a později dopravy. Železnice, poháněné parními lokomotivami, zkrátily vzdálenosti mezi městy z týdnů na dny. Svět se stal „menším“ a vzájemně propojeným.
Tento objev vytvořil moderní ekonomiku. Hromadná výroba zboží umožnila růst životní úrovně a vznik střední třídy. Města začala růst do nebývalých rozměrů, protože lidé se stěhovali za prací do továren. Parní stroj však přinesl i výzvy – znečištění, vykořisťování dělníků a závislost na fosilních palivech, se kterými se potýkáme dodnes.
Parní stroj změnil náš vztah k času a prostoru. Naučil lidstvo stavět stroje, které mohou konat práci za nás, a nastartoval technologický závod, který nás dovedl až k digitální automatizaci.
