V posledních letech se v Česku zhoršuje situace spojená s užíváním drog a jejich dostupností. Některé městské části, zejména v Praze, Brně či Ostravě, se staly centry drogové scény, což vyvolává obavy místních obyvatel i úřadů. Zvýšená přítomnost drogově závislých v těchto oblastech vede k problémům s bezpečností, znečišťováním veřejného prostoru a nárůstem kriminality. Statistiky ukazují, že užívání pervitinu a heroinu zůstává v Česku na vysoké úrovni, zatímco se stále více objevují nové syntetické drogy.
Problémové lokality pod drobnohledem
Mezi nejvíce postižené oblasti patří nejen centra velkých měst, ale i okrajové části, kde se nacházejí nízkoprahová kontaktní centra a místa, kde se uživatelé drog pravidelně scházejí. Například Praha 8 a některé části Brna se potýkají s vysokým počtem injekčních narkomanů dlouhodobě. Policie a hygienické stanice každoročně evidují desítky tisíc nalezených použitých stříkaček na veřejných prostranstvích, což potvrzuje rozsah problému.
Odhady odborníků uvádějí, že v Česku žije přibližně 31 tisíc problémových uživatelů drog, přičemž nejčastěji jde o pervitin a opioidy. Podle Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) se v Evropě pohybuje počet problémových uživatelů drog kolem 1,3 milionu. Koncentrace uživatelů je nejvyšší v metropolích, kde se drogy nejen distribuují, ale také konzumují ve velkém měřítku.
Nejrozšířenější drogy v Česku a srovnání s Evropou
Česká republika je jedním z hlavních producentů pervitinu v Evropě. Podle posledních údajů Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti je v ČR kolem 20 000 problémových uživatelů pervitinu, což je nejvyšší počet na obyvatele v Evropě. Nejrozšířenější tuzemskou nelegální drogou je u nás stále marihuana. Tu podle průzkumu užilo alespoň jednou v životě 27 % dospělé populace. Evropský průměr je kolem 15 %. Užívání heroinu pak v posledních letech mírně kleslo, stále ale představuje vážný problém zejména mezi dlouhodobě závislými. Těch je v Česku zhruba pět tisíc, přičemž většina se pohybuje na území hlavního města. Rostoucí problém představuje kokain, který je častěji vnímaný jako společnský přijatelný a dávno už není záležitostí jen horních pěti tisíc. V Evropě ale patří naše země k těm s nižší spotřebou. Nejhůř je na tom Nizozemsko. Podle statistického portálu Statista mělo za posledních 12 měsíců zkušenost s bílým práškem přes 3 % všech Holanďanů. Následují Španělé s 2,4 % a Irové s 2,3 %.
Reakce úřadů a možná řešení
Městské části se snaží situaci řešit zpřísněním dohledu a zřizováním kamerových systémů, avšak bez dostupné odborné pomoci se problém přesouvá na jiná místa. V některých evropských metropolích, jako je Lisabon nebo Curych, se osvědčily regulované zóny pro uživatele drog, kde mají závislí přístup k čistým injekčním pomůckám a zdravotní péči. Tento model však naráží na odpor veřejnosti i politické reprezentace v Česku.
Podle odborníků z adiktologické kliniky Psychiatrické nemocnice Bohnice je nutné zaměřit se na prevenci a dostupnější léčbu závislostí. Statistiky ukazují, že méně než polovina problémových uživatelů drog v Česku má přístup k odpovídající léčbě. Zároveň se ukazuje, že státy, které investují do sociálních programů a osvěty, zaznamenávají nižší výskyt zdravotních komplikací i drogové kriminality.
