Chrysippus, jeden z nejvýznamnějších stoických filozofů antického Řecka, se proslavil svým tragickým koncem. Zemřel v roce 206 př. n. l. ve věku asi 73 let. Podle dobových záznamů se Chrysippus udusil smíchem po tom, co uviděl, jak osel jí fíky. Ironie tohoto příběhu spočívá v tom, že Chrysippus, známý svými filozofickými úvahami o logice a rozumu, nakonec podlehl něčemu tak iracionálnímu, jako je nekontrolovatelný smích.
Adolf Frederick, král Švédska, známý pro svou lásku k luxusnímu jídlu, zemřel po neobvykle hojném obědě v roce 1771. Tento oběd zahrnoval, mimo jiné, jeho oblíbený dezert – „semla“, tradiční švédskou sladkost. Jednalo se o bulku plněnou smetanou a mandlovou pastou. Podle zpráv král toho dne zkonzumoval neuvěřitelných 14 porcí tohoto těžkého dezertu, což vedlo k jeho smrti.
Agnes Waterhouseová, známá jako „Matka Waterhouseová“, se stala první ženou popravenou za čarodějnictví v Anglii. Byla obviněna z několika zločinů, včetně toho, že pomocí kouzel způsobila smrt svého souseda. V roce 1566 byla odsouzena k smrti a upálena na hranici. Její případ poukazuje na tehdejší atmosféru strachu a pověr, které vedly k brutálnímu pronásledování a popravám lidí obviněných z čarodějnictví.
Franz Reichelt, známý také jako „Létající krajčí“, zemřel při pokusu o let z Eiffelovy věže v roce 1912. Reichelt si byl jistý, že jeho vlastní design padáku bude fungovat, ale při skoku z věže se padák neotevřel. Jeho smrt byla zdokumentována a stala se předmětem veřejného zájmu, ukazující na nebezpečí spojená s testováním nevyzkoušených vynálezů.
Další bizarní případ smrti se týká Sigurd Eysteinssona, vikinského náčelníka známého jako „Sigurd the Mighty“. V roce 892 zemřel na infekci, kterou získal, když byl pořezán zubem odseknuté hlavy svého nepřítele, kterou si připevnil na sedlo jako trofej. Tato hlava ho škrábla, což vedlo k infekci a nakonec k jeho smrti.
