V polovině 15. století, konkrétně kolem roku 1450,Johannes Gutenberg v německé Mohuči představil světu vynález, který otřásl základy středověké společnosti. Mechanický pohyblivý knihtisk ukončil éru, kdy byly knihy luxusním zbožím pro úzkou elitu, a zahájil věk masové komunikace.
Před Gutenbergem byla každá kniha ručně přepisována mnichy v klášterech, což trvalo měsíce i roky. Vzdělanost byla koncentrována v rukou církve a šlechty. Gutenbergův lis umožnil rychlou a levnou produkci tisíců kopií. Informace, myšlenky a vědecké poznatky se poprvé v dějinách začaly šířit rychlostí, které tehdejší instituce nedokázaly čelit.
Knihtisk byl katalyzátorem nejvýznamnějších změn v dějinách západní civilizace. Stál za úspěchem reformace, neboť umožnil šíření biblí v národních jazycích. Podnítil renesanci a vědeckou revoluci, protože vědci mohli konečně publikovat a porovnávat své výsledky. Umožnil vznik veřejného mínění a postupně i formování moderních národních států.
Vliv knihtisku je srovnatelný s nástupem internetu. Stejně jako dnes digitální sítě boří bariéry mezi kulturami, knihtisk tehdy zbořil bariéry mezi gramotnými a negramotnými. Vytvořil základ pro koncept vzdělání jako základního lidského práva.
