PRAHA – Česká republika investuje do ochrany životního prostředí nadprůměrné částky ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie. Přesto se v mnoha klíčových oblastech, jako jsou emise, recyklace či kvalita ovzduší, nedaří plnit stanovené cíle a země v mezinárodním srovnání zaostává. Vyplývá to ze souhrnné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která analyzovala 11 kontrol provedených v letech 2018 až 2024. NKÚ o zjištěních informoval v tiskové zprávě.
Podle kontrolorů snižuje efektivitu vynaložených prostředků řada problémů: od nedostatků ve strategickém řízení, přes pomalou administraci projektů, nedostatečné zacílení podpory až po nekvalitní monitoring dopadů, legislativní překážky či resortní spory.
Do ochrany životního prostředí přitom plynou značné sumy. Jen z Operačního programu Životní prostředí bylo v období 2014–2020 poskytnuto téměř 72 miliard korun. Celkové výdaje jsou ještě vyšší – například v roce 2023 směřovalo do této oblasti více než 130 miliard korun.
Norsko zvažuje náhodný výběr 100 000 mladých lidí pro daňové úlevy
Navzdory těmto investicím se Česko v mezinárodním srovnání stavu životního prostředí v roce 2024 umístilo na nelichotivé 6. nejhorší pozici v rámci EU. A to i přesto, že na ochranu životního prostředí vynakládá jeden z nejvyšších podílů HDP v Unii (0,6 % HDP v roce 2021).
Kde Česko nejvíce zaostává?
-
Recyklace: Česko recykluje pouze 38,3 % komunálního odpadu, přičemž cíl pro rok 2030 je 60 %. Téměř polovina odpadu stále končí na skládkách.
-
Emise skleníkových plynů: S 10,16 tunami CO₂e na obyvatele se ČR řadí na 6. nejhorší místo v EU.
-
Kvalita ovzduší: Významným zdrojem znečištění zůstává vytápění domácností. V roce 2021 zemřelo v Česku na následky expozice částicím PM2,5 přibližně 81 lidí na 100 tisíc obyvatel (8. nejvyšší hodnota v EU).
Dílčí pokroky existují
NKÚ však připomíná i pozitivní vývoj v některých oblastech. Oproti 90. letům se například výrazně snížily emise oxidu siřičitého (o téměř 95 %). Od roku 2000 se také zlepšila kvalita povrchových vod díky výstavbě čistíren odpadních vod a rozšiřování kanalizační sítě, na kterou bylo v roce 2023 napojeno téměř 87 % obyvatel.
Souhrnná zpráva NKÚ čerpá z 11 tematických kontrol zaměřených mimo jiné na hospodaření s vodou, protipovodňová opatření, energetické úspory, nakládání s odpady, ochranu přírody či kvalitu ovzduší.
