Podpora v nezaměstnanosti 2027 má podle vládního návrhu klesnout v prvních dvou měsících z 80 na 65 procent předchozího čistého výdělku. Zákon ale neplatí a ve Sněmovně pro něj zatím není většina. Kdo o práci přijde letos, dostává pořád 80 procent a nejvýš 38 537 korun měsíčně. Nejvíc by snížení dopadlo na lidi s nadprůměrnou mzdou a na uchazeče starší 52 let.
Co platí dnes a co by platilo od ledna
Dnešní pravidla platí od 1. ledna 2026. První dva měsíce dostává uchazeč o zaměstnání 80 procent předchozího čistého výdělku, další dva měsíce 50 procent a po zbytek podpůrčí doby 40 procent. Kdo se rekvalifikuje, má 80 procent po celou dobu rekvalifikace. Horní hranici tvoří osm desetin průměrné mzdy, letos tedy 38 537 korun měsíčně.
Návrh ministerstva práce a sociálních věcí, který vláda schválila 31. srpna, by od 1. ledna 2027 srazil sazbu za první dva měsíce na 65 procent. Prostřední sazba 50 procent zůstává bez změny, nejnižší by se naopak zvedla ze 40 na 45 procent. Rekvalifikace by místo 80 procent vynesla 60 procent. Kdo nastupuje na podporu bez předchozího příjmu, například po rodičovské nebo po péči o blízkého, by první dva měsíce dostal 30 procent průměrné mzdy místo dnešních 40.
Nejvíc tratí lidé s vyšší mzdou
Změna, která se v přehledech často ztrácí, je přitom citelnější než samotná procenta. Strop podpory by se snížil z osmi na šest desetin průměrné mzdy, tedy z 38 537 na 28 903 korun. Rozdíl 9 634 korun měsíčně dopadne na každého, kdo svým výdělkem na dnešní limit naráží – u čistého příjmu kolem 50 tisíc korun a výš. Pro srovnání: minimální mzda stoupne od ledna na 24 900 korun, takže nový strop podpory by byl jen o čtyři tisíce vyšší než zákonné minimum za plnou práci.
Podpůrčí doba se nemění. Zůstává pět měsíců do 52 let, osm měsíců pro lidi mezi 52 a 57 lety a jedenáct měsíců nad 57 let. Návrh ale ruší zvýhodnění starších uchazečů v rámci té doby: dnes mají delší období s nejvyšší a prostřední sazbou, po změně by platily stejné dva měsíce pro všechny věkové skupiny. Zasáhne to právě skupinu, která hledá práci nejdéle – nezaměstnanost v Pardubickém kraji v srpnu dosáhla 4,1 procenta a počet lidí bez práce meziročně stoupl.
Stát chce ušetřit pět miliard
Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) odhaduje úsporu na 4,5 až 5 miliard korun ročně, v rozpočtu na rok 2027 se počítá s necelými čtyřmi miliardami. Argumentuje stabilizovaným trhem práce a tím, že podpora má překlenout dobu bez zaměstnání, ne motivovat k setrvání na dávce. Výdaje na podpory letos proti plánovaným 20,5 miliardy vzrostly o další 1,5 miliardy. Podobně jako u ostatních úspor platí, že vláda zároveň hledá nové příjmy ve spotřebních daních.
Kritiku si návrh vysloužil napříč opozicí. Marian Jurečka (KDU-ČSL), Juchelkův předchůdce v úřadu, mluví o tupém škrtu, protože podporu podle něj potřebují i lidé, kteří o práci přijdou opakovaně. Olga Richterová (Piráti) tvrdí, že současné nastavení funguje pro lidi i pro firmy. Proti snížení se postavily i odbory a zaměstnavatelé, kteří ministrovi poslali společný dopis. Kdo se dnes ocitne bez příjmu, má mimo podporu nárok i na dávku státní sociální pomoci, která se od října počítá jinak.
Většinu ve Sněmovně návrh zatím nemá
Sněmovna novelu k 9. říjnu neprojednala ani v prvním čtení, na program se má dostat v následujících dnech. Vládní ANO a Motoristé mají dohromady 93 z 200 poslanců, takže bez SPD zákon neprojde. Předseda SPD Tomio Okamura označil snižování podpor za nepřijatelné a Juchelka ohlásil, že bude o kompromisu vyjednávat.
Pro člověka, kterému hrozí ztráta práce na konci roku, z toho plyne jedna praktická věc: rozhodující je datum, kdy se zařadí do evidence Úřadu práce. Žádost podaná ještě v roce 2026 se posoudí podle dnešních pravidel, tedy s 80 procenty a stropem 38 537 korun, a to i když bude podpora vyplácena do roku 2027.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, www.mpsv.gov.cz
