Nová pravidla pro školní obědy platí už od 1. září 2025, jídelny ale mohou díky přechodnému období vařit po starém do 31. srpna 2027. Povinné tak budou od září 2027 – a tehdy z nabídky definitivně zmizí slazené nápoje bez mléka, instantní polévky a omáčky, slaná ochucovadla i stolní sladidla. Výpočet think tanku ministerstva zdravotnictví slibuje, že změna za deset let ušetří zdravotnictví 524 milionů korun.
Co z talíře skutečně zmizí
Vyhláška o školním stravování, novelizovaná předpisem č. 310/2025 Sb., vyjmenovává zákazy poměrně konkrétně. Nealkoholické nápoje bez mléka obsahující volné cukry – tedy přidaný cukr, ale i cukry z medu, sirupů, šťáv a nektarů. Dehydratované výrobky pro přípravu pokrmů, což znamená instantní polévky, bujóny, vývary, omáčky a základy jídel. Ochucovadla s více než deseti gramy soli na sto gramů. Stolní sladidla a potraviny se sladidly jako přídatnou látkou. Kořenicí přípravky s přidanou solí. A volný jednodruhový palmový, palmojádrový nebo kokosový tuk.
Zbytek se neřeší zákazy, ale frekvencí. Sladký pokrm jako volba u oběda smí být nejvýš jednou za dva týdny, jemné pečivo dvakrát měsíčně v obědech, dezert s volným cukrem jednou měsíčně. Naopak ryby musí být minimálně jednou za dva týdny, červené maso nejvýš jednou týdně a bezmasá jídla dva dny v týdnu. Když má jídelna výběr z více chodů, bezmasá varianta musí být vždy. Pro poměr tuků platí nejméně dva ku jednomu ve prospěch rostlinných.
Dvě věci, které se v debatě často zkreslují: uzeniny vyhláška výslovně nezakazuje, spadají jen pod limit na červené maso. A číselné gramové limity na přidaný cukr nebo sůl v jídle vyhláška nestanoví vůbec, pracuje se zákazy a frekvencemi. Širší problém s průmyslově zpracovaným jídlem ostatně potvrzují i data – přehledová studie na téměř devíti milionech dospělých našla u nejvyšší spotřeby ultrazpracovaných potravin o 24 procent vyšší riziko kardiovaskulárních příhod.
Proč se termín posunul o rok
Původně měla povinnost začít 1. září 2026. Vyhláška č. 64/2026 Sb., účinná od 1. července 2026, prodloužila přechodné období do 31. srpna 2027. Ministerstvo školství to v dopise jídelnám zdůvodnilo informační, technickou, organizační a administrativní nepřipraveností části provozů. Odklad se ale netýká finančních limitů na nákup potravin – ty platí od 1. září 2025.
Pro rodiče je to ta nejpraktičtější tabulka. Na oběd dítěte ve věku 7 až 10 let smí škola na potraviny vynaložit 20 až 47 korun denně, u dětí 11 až 14 let 23 až 50 korun a u patnáctiletých a starších 24 až 54 korun. Mladší pásma mají limity 15 až 32 korun u dvou- až trojletých a 17 až 36 korun u čtyř- až šestiletých. Ve sportovních třídách a na tanečních oborech konzervatoří lze horní limit zvýšit až o polovinu. Cena obědu v jídelně je právě tato částka, režie a práce se do ní nepočítají.
Co si od toho stát slibuje
Státní zdravotní ústav zveřejnil 8. října výpočet mikrosimulačního modelu think tanku Ministr zdraví. Školní obědy jí každý pracovní den víc než milion dětí a oběd dodá asi třetinu denního energetického příjmu, takže jde o největší jednotlivou páku, kterou stát na dětskou výživu má. Obezitou podle údajů ústavu trpí zhruba 16 procent českých dětí ve věku 5 až 17 let, tedy asi čtvrt milionu žáků.
Model odhaduje, že za deset let by nová pravidla odvrátila kolem 6 500 závažných chronických onemocnění a ušetřila zdravotnictví přibližně 524 milionů korun, tedy šestinásobek nákladů na zavedení. Konkrétně jde o více než čtyři tisíce případů diabetu druhého typu, 970 případů ischemické choroby srdeční a 878 cévních mozkových příhod včetně 74 úmrtí. Model předpokládá, že si děti udrží alespoň 35 procent zdravějších návyků do dospělosti, což autoři sami označují za konzervativní odhad.
Politicky ale povinnost zdaleka jistá není. Hnutí ANO navrhlo vyhlášku zrušit nebo dál odložit, ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav ji hájí právě tou analýzou úspor. Podle nových pravidel už dnes vaří více než čtyřicet jídelen a na podzim 2026 proběhne dotazníkové šetření o stavu zavádění. Rodiče, kteří chtějí mít přehled i o tom, co se do jídla dostává neplánovaně, mohou mrknout na varování SZÚ, že plíseň z potravin nestačí odkrojit, nebo na kontroly medu, kde nevyhovělo 21 ze 37 vzorků. A když dítě onemocní, platí pravidla pro ošetřovné: devět dnů, samoživitel šestnáct.
Zdroj: szu.gov.cz, www.edu.gov.cz
