Lymeská borelióza má letos v českých statistikách nezvykle vysoká čísla: od ledna do konce srpna 2026 eviduje Státní zdravotní ústav přes 10 500 případů, tedy skoro dvojnásobek oproti stejnému období loňského roku. Než se ale leknete, stojí za to vědět, odkud ten skok pochází. Z velké části za ním nestojí víc nakažených lidí, ale nový způsob sběru dat. A protože klíšťata jsou aktivní i teď na podzim, důležitější než čísla je vědět, co dělat po návratu z lesa.
Proč čísla vyskočila
Do systému včasného varování se nově započítávají i hlášení od praktických lékařů. Dřív se do statistik dostávaly hlavně případy potvrzené přes laboratoře a specialisty, takže nemalá část onemocnění, která praktik diagnostikoval a přeléčil sám, do dat nikdy nedoputovala.
Vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou boreliózu Kateřina Kybicová upozorňuje, že se tak dnes zaznamenávají případy, které v předchozích letech v datech chyběly. Zapojení přitom ještě není úplné – hlásí zhruba polovina praktických lékařů a sedmdesát procent pediatrických ordinací. Až se dohlásí zbytek, čísla ještě porostou, aniž by to znamenalo horší epidemiologickou situaci.
Svůj menší díl na nárůstu má i počasí. Parazitolog Václav Hönig vysvětluje, že klíšťata se aktivují už při teplotách kolem čtyř až pěti stupňů Celsia. Brzký nástup jara tak sezonu prodlužuje na začátku a mírný podzim na konci.
Klíště musí sát zhruba den
Tohle je nejpraktičtější informace celého tématu. Aby se borelie přenesly, musí být klíště přisáté zpravidla alespoň 24 hodin, a riziko roste s každou další hodinou sání. Klíště objevené a odstraněné týž večer tedy představuje výrazně menší riziko než to, které se najde po dvou dnech.
Z toho plyne jednoduché pravidlo: po každé cestě do přírody si tělo prohlédnout, a ne až druhý den. Odborníci doporučují prohlídku po návratu a znovu následující ráno, protože čerstvě přisáté klíště bývá malé a snadno se přehlédne.
Jak klíště vytáhnout
Použijte pinzetu nebo alespoň gumové rukavice, klíště uchopte co nejblíž u kůže a vytáhněte ho lehkým tahem. Kroutivé pohyby se nedoporučují. Místo pak vydezinfikujte.
Co naopak nedělat: nemazat klíště olejem, krémem ani jinou látkou ve snaze ho „udusit“. Zdržení znamená delší dobu sání, tedy vyšší riziko. Stejně tak nemá smysl čekat, až klíště odpadne samo.
Na co si dát pozor v dalších týdnech
Prvním a nejtypičtějším příznakem je erythema migrans, tedy červená skvrna, která se v místě přisátí postupně zvětšuje. Objevuje se zhruba za dva až třicet dní po přisátí a má ji osmdesát až devadesát procent nemocných. Charakteristické je, že nebolí a nesvědí – právě proto ji lidé podceňují.
Pokud se taková skvrna objeví a roste, patří to k lékaři. Většinu případů boreliózy lze úspěšně vyléčit antibiotiky, a čím dřív se začne, tím lépe. Neléčená infekce může přejít do pozdějších stadií, která se projeví až po měsících nebo letech.
Očkování proti borelióze neexistuje
Tady se dvě „klíšťové“ nemoci často pletou. Proti klíšťové encefalitidě očkování existuje, proti lymeské borelióze v Evropské unii nikoli. Jedinou ochranou je tedy prevence: repelent, světlé oblečení, na kterém je klíště vidět, vyhýbání se vysoké trávě a křovinám a důsledná prohlídka těla.
Pozdní podzim tedy není důvod polevit. Podobně jako u jiných rizik spojených s výlety do lesa platí, že rozhoduje rychlost reakce – u otravy houbami se nejzákeřnější příznaky ozvou až za sedm až třináct hodin. A podobně jako u boreliózy platí i u jiných infekcí, že se dlouho neprojeví: hepatitidu C má v Česku přes 50 tisíc lidí a většina o tom neví.
Kdo chce mít o svém zdraví přehled systematicky, má na to nárok i bez příznaků – preventivní prohlídka u praktika je od ledna 2026 podstatně podrobnější.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: szu.gov.cz, www.irozhlas.cz
