Otrava houbami má jednu zákeřnou vlastnost: čím je nebezpečnější, tím později se ozve. Po muchomůrce zelené přichází zvracení až za sedm až třináct hodin, kdy si člověk nevolnost s obědem už dávno nespojuje. V roce 2024 skončilo po jídle z hub v českých nemocnicích 184 lidí, nejméně dva zemřeli a jeden pacient potřeboval transplantaci jater. Následující přehled shrnuje, podle čeho poznat vážnou otravu, co udělat doma a kam zavolat.
Rozhoduje čas mezi jídlem a prvními potížemi
Jediné číslo, které si z celého textu odneste, je počet hodin, které uplynuly mezi houbovým jídlem a prvními obtížemi. Podle Toxikologického informačního střediska platí obecné pravidlo, že čím dřív potíže přijdou, tím mírnější otrava obvykle je. Běžný gastroenteritický syndrom po špatně tepelně upravených nebo starých houbách se ozve do půl hodiny až hodiny a projeví se zvracením a průjmem. Nepříjemné to je, ale život to zpravidla neohrožuje.
Opačný případ je takzvaný faloidní syndrom, který způsobují muchomůrka zelená, jarní a jízlivá. Úporné zvracení a průjmy přicházejí podle střediska až za sedm až třináct hodin. Zhruba za den až den a půl od jídla, tedy za 24 až 36 hodin, se přidává poškození jater a ledvin. Právě proto jsou tyto otravy tak nebezpečné: v době, kdy se nemocný teprve začíná cítit špatně, už toxin pracuje.
Muchomůrka zelená stojí podle lékařů za většinou českých úmrtí na otravu houbami. Připomíná bedlu i žampion, takže k záměně nedochází jen u úplných začátečníků. Pavučinec plyšový, který lidé zaměňují za ryzce, se chová ještě podivněji: první potíže přijdou až po 24 hodinách a selhání ledvin může nastat se zpožděním dvou až tří týdnů.
Falešné zlepšení, které klame i pacienta
Přednostka kliniky anesteziologie a resuscitace pražského IKEM Eva Kieslichová popisuje průběh těžké otravy jako zrádný v tom, že po prvních prudkých potížích přichází zdánlivé zlepšení. Nemocnému se uleví, má pocit, že nejhorší má za sebou, a někdy proto ani nevyhledá lékaře. Čtvrtý až sedmý den od požití se ale může rozvinout akutní selhání jater a ledvin. Část pacientů se do IKEM dostává v život ohrožujícím stavu, jeden z loni hospitalizovaných potřeboval novou játra. Jak vypadá pokročilé poškození jater a proč je Česko v jaterních onemocněních evropskou smutnou jedničkou, jsme popsali v textu o cirhóze jater.
Co udělat doma a komu zavolat
Postup, který doporučují lékaři IKEM, je jednoduchý. Pokud je postižený při vědomí, je na místě vyvolat zvracení. Následně podat pět až deset tablet živočišného uhlí a při průjmech a zvracení průběžně doplňovat tekutiny. Pak volat, a to buď záchrannou službu na čísle 155, nebo přímo Toxikologické informační středisko.
Středisko, které funguje při Klinice pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, drží nepřetržitý provoz na číslech 224 91 92 93 a 224 91 54 02. Radí laikům i lékařům, a to čtyřiadvacet hodin denně. Zbytky pokrmu ani syrové houby nevyhazujte, pomáhají určit druh a tím i postup léčby.
Mobilní aplikaci na určování hub nevěřte
Samostatnou kapitolou jsou aplikace, které houbu určí z fotografie. Lékaři před nimi varují otevřeně: v IKEM řešili muže, kterému aplikace potvrdila, že sbírá bedly, a do nemocnice přijel ve velmi vážném stavu. Doporučení zdravotníků zní nekontrolovat houby přes mobilní aplikace a nespoléhat na ně vůbec. Bezpečné je jediné pravidlo, totiž sbírat pouze druhy, které bezpečně poznáte, a zbytek nechat v lese. Zvlášť opatrní by měli být rodiče malých dětí, pro které jsou otravy nebezpečnější než pro dospělé.
Sezona přitom letos ještě neskončila. Kde se houbám daří a kde je kvůli suchu skoro prázdno, ukazuje pravděpodobnostní mapa Českého hydrometeorologického ústavu. A pokud po houbovém výletu odkládáte návštěvu lékaře obecně, připomínáme, že se stát chystá odměňovat preventivní prohlídky částkou až 1500 korun.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: www.ikem.cz, www.tis-cz.cz, www.irozhlas.cz
