Preventivní prohlídka u praktického lékaře je od 1. ledna 2026 podstatně podrobnější než dřív. Chodí se na ni pořád jednou za dva roky a pořád ji plně hradí pojišťovna, ale změnil se obsah: lékař nově zjišťuje výskyt duševních onemocnění a dědičných chorob v rodině, měří obvod pasu a kontroluje, jestli chodíte na screeningy. Screening tlustého střeva se posunul na 45 let. Jedno se ale nezměnilo – objednat se musíte sami.
Co dostanete při první prohlídce u nového lékaře
Vstupní prohlídka u praktika je nejrozsáhlejší. Nově k ní patří EKG a komplexní laboratorní vyšetření: krevní obraz, jaterní testy, glykémie, moč a lipidogram, tedy tuky v krvi. Je to nejlepší okamžik, jak získat kompletní obrázek o svém zdraví, a vyplatí se ho nepromarnit.
Ve 25 a ve 30 letech
V těchto dvou věkových bodech má lékař udělat krevní obraz a lipidogram, dál pak ve čtyřletých intervalech do čtyřiceti let. Glykémie, tedy cukr v krvi, se kontroluje každé dva roky bez ohledu na věk.
EKG se ve třiceti opakuje u lidí s rizikovými faktory – typicky při rodinné zátěži nebo vysokém tlaku. Kdo rizikové faktory nemá, dostane EKG až od čtyřiceti let, a to jednou za čtyři roky.
Mezi 40 a 50 lety
Od čtyřicítky se intervaly zkracují. Lipidogram a krevní obraz se dělají každé dva roky, u rizikových pacientů ve stejném intervalu i EKG. Od 45 let přibývá u rizikových lidí kontrola jaterních funkcí, také po dvou letech.
Od 45 let lékař zároveň sleduje, jestli chodíte na screeningy – u žen na mamografii, u obou pohlaví na vyšetření tlustého střeva. Právě tady je letošní nejpodstatnější změna: screening kolorekta se nově týká všech bezpříznakových lidí už od pětačtyřiceti let, ne až od padesáti. Volit lze mezi testem na skryté krvácení do stolice a koloskopií.
Po padesátce a po pětašedesátce
Nad 50 let se rozšířené vyšetření provádí každé dva roky místo dřívějších čtyř. To je zásadní zrychlení. Kontroluje se i funkce ledvin, u žen po menopauze se navíc stanovuje lipoprotein(a), rizikový faktor kardiovaskulárních chorob, který se běžným lipidogramem nezachytí.
Lidé s pozitivní rodinnou anamnézou srdečního selhání mají nárok na test NT-proBNP každé dva roky. A ve věku 65 až 80 let přibylo hodnocení rizika demence – vyšetření, které v prevenci dosud chybělo úplně.
Objednat se musíte sami
Tohle je nejčastější důvod, proč lidé prevenci vynechají. Pojišťovna prohlídku hradí v plné výši, lékař ji ale nikomu nerozesílá jako pozvánku. Kdo u praktika nebyl dva roky, má na ni nárok a stačí zavolat a objednat se.
Na pozvánku se dá spolehnout jen u některých screeningů, kde adresné zvaní funguje přes pojišťovnu. U samotné prohlídky u praktika ne. Motivace má do budoucna přibýt: ministerstvo chystá bonus 500 až 1500 korun pro lidi nad 45 let, kteří absolvují všechny prohlídky a screeningy pro svůj věk.
Výsledky vyšetření by navíc měly být brzy dostupnější. Od července 2027 mají nahradit papírové žádanky elektronické a pacient uvidí své výsledky v aplikaci EZKarta. Že se dá závažná nemoc odhalit právě při testování bez příznaků, ukazuje i případ hepatitidy C – v Česku ji má přes 50 tisíc lidí a většina o tom neví.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: www.vzp.cz
