Pravidla pro drony mají jedno číslo, které zná každý registrovaný pilot: 120 metrů nad zemí. Dron, který na začátku srpna nahlásili piloti letu SK767 nad Štěrboholy při přiblížení na Letiště Václava Havla, byl ve výšce 1,3 kilometru, tedy desetinásobně výš. Policie případ v pondělí 5. října odložila, protože se jí nepodařilo zjistit, kdo ho ovládal. Pro každého, kdo si koupil dron, z toho plyne praktická otázka: do jaké výšky a kde se vlastně smí letět a co je potřeba předtím zařídit.
Co se stalo
Stroj Bombardier CRJ-900LR společnosti Scandinavian Airlines s kapacitou 90 pasažérů letěl v okamžiku spatření dronu rychlostí asi 450 kilometrů v hodině. Posádka dron nahlásila, kontrola ale skončila bez výsledku. „Nepodařilo se nám vypátrat osobu, která se jednání dopustila,“ uvedla policejní mluvčí.
Podle Úřadu pro civilní letectví „let dronu nebyl v systému DroneMap ohlášen a disponoval nepovolenou výškou“. Šlo tedy o dvojí porušení naráz – výšku i neohlášení letu. ÚCL u tohoto případu pracoval s limitem 100 až 120 metrů, protože v blízkosti letiště se uplatňují zeměpisné zóny s nižším stropem než obecných 120 metrů.
Pravidla pro drony: výška, odstupy a registrace
Běžný rekreační i profesionální provoz spadá do takzvané otevřené kategorie. Ta má tři hlavní pravidla: letět nejvýš 120 metrů nad zemí, mít dron stále v dohledu a dodržet odstupy podle podkategorie.
V podkategorii A1 se smí s drony do 250 gramů přelétávat i jednotlivé nezapojené osoby, u strojů od 250 do 900 gramů se štítkem C1 pilot nesmí létat nad lidmi, kteří s tím nesouhlasí. Podkategorie A2 je pro drony od 900 gramů do 4 kilogramů se štítkem C2 a vyžaduje odstup 30 metrů od nezapojených osob, v nízkorychlostním režimu 5 metrů. Podkategorie A3 je pro ostatní stroje do 25 kilogramů a znamená držet se nejméně 150 metrů od obydlí a obchodních či průmyslových zón. Pilot musí být starší 16 let.
Bez registrace se obejdou jen drony do 250 gramů bez kamery a hračky. Všechno ostatní znamená zaregistrovat se jako provozovatel u Úřadu pro civilní letectví a složit základní online zkoušku A1/A3. Pro podkategorii A2 je navíc potřeba praktický výcvik samostudiem s prohlášením a teoretická zkouška, kterou pořádá ÚCL. K tomu patří povinné pojištění odpovědnosti za škodu z provozu.
Kde se letět nesmí vůbec
Nad rámec výšky platí zeměpisné zóny – vymezené oblasti, kde je provoz zakázaný nebo omezený. Patří k nim okolí letišť, a právě proto je okolí ruzyňského letiště citlivé. Konkrétní zónu i povolenou výšku v daném místě ukáže nástroj DroneMap, do kterého se let v řadě případů také ohlašuje. Praktický postup před každým letem je tedy stejný: zkontrolovat v DroneMap, co v daném místě platí, a teprve pak vzlétnout.
Hlášení rychle přibývají
Čísla ÚCL ukazují, že nejde o výjimku. V roce 2023 úřad dostal 172 podnětů, za celý rok 2025 už 572 a jen do 6. srpna 2026 jich bylo 402. Za tři roky tedy počet hlášení vzrostl několikanásobně.
Současně se dron stal předmětem bezpečnostních zpráv v docela jiném smyslu: v září ruský dron zasáhl lokomotivu osobního vlaku dva kilometry od polské hranice a útok dronů také odstavil saúdský ropovod East-West a připravil evropské rafinerie o říjnové dodávky ropy. Rostoucí počet hlášení nad českými městy tak dopadá do atmosféry, v níž se k neznámému dronu nepřistupuje jako k nevinné hračce.
Co hrozí a proč to v tomto případě nedopadlo
Porušení pravidel provozu bezpilotních letadel řeší Úřad pro civilní letectví jako přestupek. V tomto konkrétním případě ale k žádné sankci nedojde: policie viníka nenašla a případ odložila, takže není koho postihnout. To je zároveň odpověď na otázku, proč se takové lety opakují – dohledat pilota malého dronu bez registrační identifikace je v praxi obtížné.
Pro leteckou dopravu z Prahy jde o další provozní riziko v době, kdy se provoz i tak mění – dopravci letos například ruší části zimního programu kvůli cenám leteckého petroleje. Střet s dronem v závěrečné fázi přiblížení přitom patří mezi scénáře, které se ověřují nejobtížněji a jejichž následky mohou být nejhorší.
Zdroj: www.irozhlas.cz, letejtezodpovedne.cz
