Omezení prodeje alkoholu v nočních hodinách, regulace míst, kde se smí prodávat, vyšší daně, zdražení a méně reklamy. Pět opatření předložil v pondělí 5. října Institut Ratio bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. Pro zákazníka, který si po jedenácté večer chodí pro pivo do večerky, z toho zatím neplyne nic: žádný z pěti bodů není zákonem ani vládním návrhem. Institut je nevládní organizace a jeho výzva je doporučením. Rozhodnout by o většině opatření musel parlament.
Čeho by se omezení prodeje alkoholu dotklo
Institut Ratio pojmenoval pět oblastí. Omezit prodej alkoholu v nočních hodinách. Regulovat místa, kde se smí prodávat. Upravit daně z alkoholu. Upravit jeho ceny. A omezit reklamu, včetně důsledného vymáhání pravidel, která už dnes platí.
V praxi by první dva body znamenaly, že by večerky, supermarkety a čerpací stanice po určité hodině alkohol neprodaly a že by se dalo určit, v jakém typu provozovny se vůbec smí prodávat. Druhá dvojice míří na peněženku: vyšší spotřební daň se do regálu přenese jako vyšší cena piva, vína i destilátů. Páté opatření by zasáhlo televizní spoty, bannery i sponzoring sportovních akcí.
Nic z toho ale neleží ve Sněmovně v podobě paragrafů. Změnu prodejní doby ani okruhu prodejen nelze udělat jinak než zákonem, daně se mění novelou zákona o spotřebních daních a reklamní pravidla zákonem o regulaci reklamy.
Čísla, kterými institut argumentuje
Pod vlivem alkoholu loni v Česku padlo 9 373 trestných činů a alkohol stál podle institutu za 13 procenty násilných kauz a za šestinou zranění mezi lidmi. Až dvě třetiny případů domácího násilí v Česku s alkoholem souvisí a násilné chování se objevuje ve 32 tisících domácností s dětmi. Skoro desetina dospělých byla za poslední rok na veřejnosti obtěžována opilcem.
Klíčový je ekonomický argument. Roční dopady pití institut vyčíslil na 50 až 57 miliard korun, zatímco spotřební daň z alkoholu přinese do státní kasy asi 14 miliard. Rozdíl mezi oběma čísly je to, čím institut podpírá návrh na vyšší zdanění. Vláda ostatně o zdanění návykových látek mluví i bez něj – ministryně financí Alena Schillerová letos v září mezi daněmi, které chce vláda zvýšit, jmenovala i spotřební daň a zdanění návykových látek typu kratomu nebo nikotinových sáčků.
Co je na tom nového
O nočním prodeji se v Česku mluví od loňského podzimu. Zatím to ale vždy skončilo u úvahy: ještě v září tohoto roku platilo, že zákaz prodeje alkoholu po 21. hodině nikdo nenavrhl a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) o něm hovořil jako o možnosti. Nově je na stole konkrétní balíček pěti opatření a hlavně vyčíslení společenských dopadů, které v dřívější debatě chybělo.
Obce dnes mohou vyhláškou zakázat pití na veřejnosti nebo omezit prodej při akcích. Plošnou prodejní dobu ale samy neurčí. Vymáhání už platných pravidel je přitom samostatná kapitola: jak ukazuje srovnání pokut, které obchodním řetězcům uložila Česká obchodní inspekce, sankce bývají v poměru k obratu prodejců malé.
Ve vládě na to nejsou jednotné názory
Regulaci podporuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Proti omezování prodeje se postavil ministr pro prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Dva členové jednoho kabinetu tak mají na stejnou věc protichůdný názor, což samo o sobě naznačuje, jak dlouhá cesta k případnému zákonu vede.
Pro srovnání: zpřísňování není jediný možný směr. Zatímco v Česku se mluví o omezení, Saúdská Arábie prodej alkoholu naopak postupně uvolňuje a rozšiřuje okruh lidí, kteří ho mohou legálně koupit.
Co z toho pro vás vyplývá
Krátkodobě nic. Dokud parlament neschválí zákon, platí dnešní pravidla: alkohol se prodává bez plošného omezení prodejní doby a obec může zasáhnout jen tam, kde jí to zákon dovoluje. Pokud by se balíček někdy do Sněmovny dostal, nejcitelněji by se projevil u ceny – spotřební daň se do koncové ceny přenáší prakticky okamžitě, zatímco změna prodejní doby by se dotkla jen části nákupů.
Zdroj: www.ceskenoviny.cz
