České korunovační klenoty jsou znovu mimo Korunní komoru katedrály sv. Víta. V pondělí 14. září je odtud vyzvedlo sedm klíčníků v čele s prezidentem Petrem Pavlem, aby mohly být od úterý vystaveny ve Vladislavském sále Pražského hradu. Letošní výstava nese podtitul Habsburkové 500 a připomíná půl tisíciletí od nástupu Ferdinanda I. na český trůn.
Proč se klenoty vyzvedávají každý rok
Ještě před několika lety byla možnost vidět svatováclavskou korunu vzácností spojenou s výročími nebo s nástupem nové hlavy státu. To se změnilo v roce 2024, kdy prezident Petr Pavel rozhodl, že se klenoty budou veřejnosti ukazovat každoročně kolem svátku svatého Václava. První ročník v roce 2024 přilákal 46 609 lidí, loni jich přišlo 51 553 včetně školních skupin. Letošní vyzvednutí je tak už třetí v řadě.
Vyjmout klenoty z Korunní komory není jednoduché ani technicky. Dveře komory i pancéřová skříň, v níž jsou klenoty uloženy, mají sedm zámků. Klíče od nich drží prezident republiky, předseda vlády, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, pražský arcibiskup, primátor hlavního města a děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta. Bez přítomnosti všech sedmi se komora neotevře.
Sedm klíčů od roku 1791
Tradice sedmi klíčů sahá do konce 18. století. Když král Leopold II. v roce 1791 vyhověl žádosti českých stavů a nechal klenoty převézt z Vídně zpět do Prahy, zřídil zároveň úřad dvou strážců koruny, jednoho z panského a druhého z rytířského stavu. Klenoty byly tehdy spojeny s korunním archivem, který se už zamykal pěti klíči. Ke dvěma novým se tak přidalo pět starých a vznikl počet, který se dodnes nezměnil.
V roce 1864 se rozdělení klíčů upravilo tak, aby mezi držiteli byli zástupci vlády, šlechty, církve i pražského purkmistra. Na podzim 1868 pak byly klenoty přeneseny do nově zřízené Korunní komory nad Svatováclavskou kaplí, kde pod sedmi zámky zůstávají dodnes. Po vzniku republiky a později po roce 1993 přešly klíče na nejvyšší ústavní činitele, církevní představitele a primátora, tedy na sestavu, která je držela i v pondělí.
Koruna, žezlo, jablko a roucho z roku 1653
Nejstarší částí souboru je svatováclavská koruna, zhotovená před rokem 1346 pro korunovaci Karla IV. Královské žezlo a jablko jsou mladší, vznikly v první polovině 16. století za Ferdinanda I. Habsburského. Právě jeho nástup na český trůn v roce 1526 je hlavním motivem letošní výstavy, která sleduje cesty klenotů od uložení na Karlštejně přes vídeňské období až po definitivní návrat na Pražský hrad. Kromě insignií uvidí návštěvníci korunovační roucho z roku 1653, historické klíče strážců korunního archivu a portréty panovníků.
Ke svému původnímu účelu klenoty naposledy posloužily 7. září 1836 při korunovaci Ferdinanda V. Dobrotivého. Poprvé je veřejnost mohla spatřit v roce 1929 u příležitosti tisíciletého výročí smrti svatého Václava.
Kdy a kudy na výstavu
Výstava ve Vladislavském sále Starého královského paláce je otevřená denně od 9 do 17 hodin. Od úterý 15. do pátku 18. září patří pouze školním skupinám s předchozí rezervací, pro širokou veřejnost se otevře v sobotu 19. září a potrvá do pondělí 28. září, tedy do svátku svatého Václava. Vstup je zdarma a vstupenky se nevydávají, návštěvníci přicházejí bez rezervace.
Do sálu se vstupuje z Hradčanského náměstí branou do Jižních zahrad a dále Býčím schodištěm na třetí nádvoří. Denní kapacitu určuje prostor zahrad, po jejím naplnění se fronta uzavírá. Návštěvníci projdou bezpečnostní kontrolou, kočárky do sálu nesmějí, vozíčkáři mají samostatný přístup z třetího nádvoří. Hrad k výstavě připravil i přednášky 17., 18. a 24. září a program pro zrakově postižené.
Zdroj: www.ceskenoviny.cz, www.hrad.cz, ct24.ceskatelevize.cz
