Více než čtvrtina českých patnáctiletých nedosahuje ani základní úrovně čtenářské gramotnosti. Vyplývá to z mezinárodního šetření PISA 2025, jehož národní zprávu zveřejnila Česká školní inspekce 8. září. Podle odbornice z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy mají tito žáci potíže pochopit i běžnou smlouvu, pracovní návod nebo příbalový leták léku.
Sedm procentních bodů za tři roky
Pod hranicí druhé úrovně, kterou OECD považuje za minimum pro zvládání každodenních situací, skončilo 27 procent českých žáků. V předchozím cyklu z roku 2022 to bylo 20 procent. Dalších zhruba 27 procent žáků se pohybuje jen na této základní úrovni, tedy zvládne vyhledat hlavní myšlenku ve středně dlouhém textu, ale s náročnějšími úlohami už bojuje. Dohromady tak více než polovina patnáctiletých čte na úrovni, kterou inspekce označuje za rizikovou.
Průměrný výsledek českých žáků ve čtení klesl na 468 bodů, o zhruba dvacet bodů méně než před třemi lety. Dívky dosáhly v průměru 484 bodů, chlapci 454. Propad ale není český specifický jev. Průměr zemí OECD se snížil ještě výrazněji, o 28 bodů, což organizace přirovnává ke ztrátě zhruba jednoho a půl roku školní docházky. Česko přitom i po poklesu zůstává ve všech třech testovaných oblastech nad průměrem OECD.
Dlouhé texty a porovnávání zdrojů
Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy pro ČT24 popsala, že čeští žáci ztrácejí jistotu především tam, kde musí poskládat celkový význam textu z více informací. Největší problémy jim dělají delší texty, porovnávání několika textů mezi sebou a úlohy, které vyžadují posouzení obsahu, formy nebo autorova záměru. Rozdíl oproti roku 2022 je podle ní statisticky významný a jde jednoznačně k horšímu.
U žáků, kteří se nedostali ani na nejnižší úroveň, jsou podle Laufkové potíže s porozuměním tak zásadní, že nerozumějí základním smlouvám nebo obchodním podmínkám. Problém mají i s pochopením písemného zadání pracovního úkolu nebo s příbalovým letákem, kde se popisují vedlejší účinky léku. Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal upozornil, že žáci pod základní úrovní čelí reálnému riziku školního neúspěchu, a to s dopady na jejich pozdější uplatnění i běžný život.
Gymnázia versus učiliště, Praha versus Ústecko
Výsledky se výrazně liší podle typu školy. Nejlépe dopadli žáci víceletých i čtyřletých gymnázií, nejhůře žáci základních škol a nematuritních oborů středního odborného vzdělávání. Regionálně vedou Praha, Brno a další velká města, zatímco Ústecký a Karlovarský kraj se drží na opačném konci žebříčku.
Slabší čtení se navíc propisuje i do dalších oblastí. Inspekce uvádí, že horší porozumění textu se podepsalo také na výsledcích v přírodních vědách, zejména v úlohách, kde je potřeba vyhledat informaci a vyvodit z ní závěr.
Co s tím chtějí dělat školy a ministerstvo
Učitel Michal Kaderka pro Novinky uvedl, že žáci dnes potřebují na přečtení stejného textu o polovinu až dvě třetiny více času než před deseti lety, a za hlavní příčinu označil pozornost roztříštěnou mezi několik médií najednou. Podobně situaci vidí i ministr školství Robert Plaga, který mluví o oslabené pozornosti dětí a změně čtenářských návyků kvůli sociálním sítím.
Ministerstvo v reakci na výsledky slibuje modernizaci obsahu vzdělávání, změny ve výukových metodách, nové požadavky na přípravu učitelů a vyšší investice do školství. Ministr zároveň připustil, že bez dodatečných peněz bude zastavení sestupného trendu obtížné. Úplná národní zpráva s podrobnými daty je k dispozici na webu České školní inspekce.
