Poslanecká sněmovna se stala dějištěm semináře, který se svou ostrostí a nekompromisním tónem vymkl běžným parlamentním diskusím. Pod záštitou poslance a předsedy Svobodných Libora Vondráčka zde vystoupila řada odborníků a zástupců regionů, aby podrobili Green Deal zdrcující kritice. Podle řečníků tato evropská politika nejenže spočívá na chybných vědeckých základech, ale přímo ohrožuje český průmysl, krajinu i sociální stabilitu.
Seminář, konaný 30.března 2026, byl rozdělen do tří bloků s jasným cílem: dekonstruovat „ideologii boje proti CO2“, ukázat škody v terénu a vyčíslit ekonomické dopady. Organizátor Libor Vondráček hned v úvodu zdůraznil, že akce je součástí širšího odporu, a připomněl „žlutou kartu“, kterou české zákonodárné sbory vyslaly do Bruselu v souvislosti s dekarbonizačními plány.
Zpochybnění role CO2
První blok se zaměřil na samotnou vědeckou podstatu klimatických změn. Dr. Pavel Kalenda, napojený na mezinárodní sdružení CLINTEL, vystoupil s radikálním tvrzením, že oxid uhličitý (CO2) není hlavním hybatelem planetární teploty. Podle Kalendy je současný narativ IPCC falešný. „Teplotu neřídí CO2, ale teplota řídí koncentraci CO2,“ prohlásil s odkazem na přírodní cykly a astronomické vlivy, jako je aktivita Slunce či Jupitera.
Na něj navázal docent Jan Pokorný, který za hlavní příčinu oteplování označil špatné hospodaření v krajině. Člověk podle něj ničí půdu a schopnost vegetace zadržovat vodu, čímž vytváří „stepi a pouště“. „Krajina se tak chová a my to svádíme na vyšší koncentraci CO2 a dekarbonizujeme,“ konstatoval Pokorný s tím, že boj proti emisím maskuje skutečné problémy s vysycháním české země.
Frustrace z regionů: Šumava a České Švýcarsko
Druhá část semináře přinesla emocionální svědectví z národních parků. Jiřina Králíková, starostka Strážného a předsedkyně Svazu šumavských obcí, popsala situaci na Šumavě jako důsledek ideologie, která vytěsňuje člověka z přírody. Volala po větší odpovědnosti a kontrolovatelnosti ochrany přírody, která se podle ní stala dogmatem ničícím život domorodců.
Podobně hovořil i Milan Dařina z Českého Švýcarska, který kritizoval dopady bezzásahovosti a ideologických experimentů v lesích. Pro obyvatele těchto oblastí není Green Deal abstraktním pojmem, ale konkrétní hrozbou pro jejich domovy a okolní krajinu.
Ekonomický varovný signál: „Tohle průmysl nepřežije“
Závěrečný blok se věnoval penězům. Milan Smutný ze spolku Realistická energetika a ekologie varoval před kolapsem českého průmyslu kvůli vysokým cenám energií. Kritizoval dotační systém kolem obnovitelných zdrojů a emisní povolenky, které označil za brzdu prosperity. „Jsme schopní prodávat elektřinu do 2 korun za kWh, podobně jako ve Francii,“ uvedl Smutný s tím, že současné koncové ceny pro občany a firmy jsou likvidační. Navrhl vytvoření státního obchodu s energiemi, který by zohlednil nízké výrobní náklady v tuzemsku.
Do diskuse se zapojil i náměstek ministra životního prostředí Martin Weiss, který seminář sledoval z institucionálního pohledu. Ačkoliv se snažil uvést na pravou míru některé technické detaily, jeho přítomnost spíše potvrdila, že kritické hlasy už neznějí jen z okraje politiky, ale pronikají do nejvyšších pater státní správy.
Manifest odporu
Vrcholem semináře bylo závěrečné vyjádření Libora Vondráčka. Na dotaz z publika, zda dojde ke korekci Green Dealu, odpověděl ultimátem: „Za mě jsou jenom dvě varianty – buďto nás Green Deal zabije, nebo my zabijeme Green Deal. Můžeme si vybrat.“
Akce v Poslanecké sněmovně tak skončila jako jasný politický manifest. Odpor proti klimatické politice EU se již nesoustředí na technické úpravy, ale žádá celkovou změnu směru. Podle Vondráčka a jeho hostů je Green Deal projektem, který se odtrhl od reality a ohrožuje samotnou podstatu evropského blahobytu. Jak seminář ukázal, tato linie kritiky, spojující vědecký skepticismus s ekonomickým strachem, získává v českém parlamentu stále pevnější půdu pod nohama.
