Češi jsou národem pivařů, avšak jen málokdo si uvědomuje komplexnost a časovou náročnost výroby jejich oblíbeného nápoje. Plzeňský Prazdroj, jeden z nejvýznamnějších českých pivovarů, spouští revoluční osvětový projekt, který má za cíl změnit tento zažitý omyl. Na webových stránkách jaksevaripivo.cz byl dnes spuštěn unikátní přímý přenos, který vteřinu po vteřině sleduje celých 280 dní dlouhou cestu piva – od prvních jarních prací na polích až po načepovaný půllitr.
Emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka vysvětluje motivaci projektu: „Chceme ukázat, co všechno předchází okamžiku, než si vychutnáme pivo s přáteli. Výroba českého národního nápoje je složitý a dlouhodobý proces. Nezačíná v pivovaru, ale mnohem dříve na polích s ječmenem a na chmelnicích, kde se pěstují suroviny. Celé období od zasetí zrníčka ječmene trvá zhruba tři čtvrtě roku a jednu z hlavních rolí hraje příroda. Pokud chcete dosáhnout správného výsledku, nemůžete nic ošidit ani urychlit. Proto říkáme, že pivo neuspěcháš.“
Od jarního setí po sklizeň
Projekt vznikl ve spolupráci se zemědělskou skupinou JTZE a farmou Loužek Obora. Na polích s ječmenem nedaleko Hradce Králové a na chmelnici na Žatecku byly instalovány kamery, které od března do září nepřetržitě monitorují růst klíčových plodin a všechny fáze zemědělských prací. Diváci tak mohou sledovat drátkování a zavádění chmele, průběžnou péči o rostliny a samotnou sklizeň, která probíhá u ječmene v červenci a u chmele od druhé poloviny srpna do září.
Aleš Mašanský z farmy Loužek Obora zdůrazňuje význam počasí pro chmelařství: „Česko je třetím největším producentem chmele na světě. Zásadním faktorem pro úspěšné pěstování je pro nás počasí. Počasí bohužel v posledních letech přináší období vysokých teplot, více bouřek s rizikem výskytu krup i delší období sucha, což chmelu nesvědčí. Letos máme na chmelnicích již od konce zimy nedostatek vláhy, tak doufám, že bude více pršet. Diváci pak sami uvidí, jak se chmelu letos bude dařit.“ Loni se v Česku sklidilo 6 909 tun chmele, přičemž dominantní odrůdou je Žatecký poloraný červeňák.
Tomáš Sojka, agronom zemědělské skupiny JTZE, popisuje pěstování sladovnického ječmene, který je nositelem chuti, plnosti a barvy piva. „Ječmen sejeme zpravidla v březnu v závislosti na stavu půdy. Letos se díky dřívějšímu příchodu hezkého počasí podařilo zasít již v první půlce března.“ JTZE s Prazdrojem spolupracuje na projektu Pro ječmen, který aplikuje principy regenerativního zemědělství pro zlepšení kvality půdy a udržitelnosti.
Z pivovaru až do půllitru
Na podzim se děj přenese do plzeňského pivovaru, kde kamery budou sledovat proces výroby sladu ve vlastní sladovně Prazdroje. Plzeňský Prazdroj je jeden z mála pivovarů s vlastní sladovnou a jediný, který dokáže sladem pokrýt celou svou produkci. Následuje varna, kde ze sladu a vody vzniká sladina, a po přidání chmele mladina. „Poté přidáme kvasinky, díky nimž pivo kvasí, a následně zraje neboli leží. Svou pouť zakončuje na stáčírně, kde se po týdnech zrání plní do sudů, tanků, lahví a plechovek a vyráží za lidmi do hospod, restaurací a obchodů. Teprve v tu chvíli se 280 dní dlouhá cesta k plzeňskému ležáku uzavírá,“ dodává Václav Berka.
Projekt „280 dní pivovarnictví“ na webu jaksevaripivo.cz nabízí kromě přímého přenosu i bohaté informace o pěstování chmele a ječmene, výrobě piva a celém pivovarnickém odvětví. „Vytvořili jsme pivovarskou slow TV – místo hořícího krbu můžou lidi vteřinu po vteřině sledovat, jak roste ječmen a chmel a jak se v pivovaru vaří pivo,“ říká Zdeněk Kovář, mluvčí Prazdroje.
Pivovarnictví v České republice má mnohasetletou tradici a zaměstnává na 65 tisíc lidí v souvisejících oborech. Odvětví přináší do státního rozpočtu ročně téměř 30 miliard korun. Češi si své pivo skutečně považují, přes 96 % spotřebovaného piva v tuzemsku tvoří české, moravské a slezské pivo.
Plzeňský Prazdroj se také aktivně angažuje v udržitelnosti. V roce 2025 získal druhé místo v hlavní kategorii „TOP odpovědná velká firma“ v žebříčku aliance Byznys pro společnost a první místo v oborové kategorii „TOP odpovědná firma v oblasti reportingu“. Projekty jako Pro ječmen a Pro chmel se zaměřují na zlepšení kvality půdy, efektivní hospodaření s vodou a stabilizaci výnosů plodin.
Tento inovativní projekt tak nejen přiblíží spotřebitelům komplexní proces výroby piva, ale zároveň zdůrazňuje význam udržitelnosti a propojenosti pivovarnického průmyslu se zemědělstvím a celou českou ekonomikou.
