Zpráva o dočasném příměří mezi Spojenými státy a Íránem, zprostředkovaném Pákistánem, vyvolala v Evropě směs úlevy a opatrného optimismu. Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová a německý kancléř Friedrich Merz přivítali dohodu jako „velmi potřebnou deeskalaci“. Tato reakce je pochopitelná, vzhledem k tomu, že eskalace konfliktu na Blízkém východě, s hrozbou uzavření Hormuzského průlivu, by měla pro Evropu devastující dopady, zejména na energetickou bezpečnost.
Úleva, se kterou Evropa tuto zprávu přijala, však odhaluje i její slabiny a omezenou roli v globální politice. Zatímco USA a Izrael vedly válku proti Íránu a Pákistán zprostředkoval příměří, evropské vlády se zdály být spíše pasivními diváky, neschopnými významně ovlivnit události, i když se konflikt přímo dotýkal jejich klíčových zájmů. To je alarmující zjištění pro kontinent, který se snaží prosazovat se jako globální aktér a obhájce multilateralismu.
Slova španělského premiéra Pedra Sáncheze, že „momentární úleva nemůže vymazat chaos, destrukci a ztracené životy“, jsou příznačná. Evropa si je vědoma, že příměří je pouze dočasným řešením a že základní příčiny konfliktu zůstávají nevyřešeny. Hrozby Donalda Trumpa vymazat celou civilizaci, které předcházely dohodě, podtrhují nestabilitu a nepředvídatelnost současné mezinárodní scény.
Zelenskyjův komentář, ve kterém přirovnal příměří s Íránem k čekání na podobnou dohodu s Ruskem, poukazuje na propojenost globálních krizí. Zatímco svět s úlevou sleduje deeskalaci na Blízkém východě, válka na Ukrajině stále pokračuje a její důsledky se přímo dotýkají evropské stability.
Evropa se nyní ocitá v kritické situaci, kdy musí hledat svou vlastní cestu v multipolárním světě. Zatímco se NATO připravuje na další „zátěžový test“ s Trumpovými širšími požadavky, Evropa se musí zamyslet nad tím, jak posílit svou vlastní bezpečnost, ekonomickou odolnost a diplomatickou sílu, aby nebyla jen divákem, ale aktivním hráčem v řešení globálních krizí. Bez trvalého mírového řešení s Íránem a bez ukončení války na Ukrajině zůstává cesta před Evropou plná výzev a nejistot.
