Nájem hrobového místa není nic, co by běželo samo donekonečna. Zákon o pohřebnictví dává provozovateli hřbitova povinnost upozornit nájemce na konec nájmu písemně nejméně 90 dnů předem, a kdo dlužné nájemné neuhradí ani do tří měsíců od výzvy, může o hrob přijít. V Praze přitom nájemné vychází na 97 až 134 korun za metr čtvereční ročně. Než v listopadu vyrazíte na hřbitov, vyplatí se zkontrolovat, do kdy máte smlouvu a jestli vůbec víte, kdo je v ní jako nájemce podepsaný.
Devadesát dnů, které se snadno přehlédnou
Klíčová je lhůta ze zákona č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví. Provozovatel veřejného pohřebiště musí nájemce písemně upozornit na skončení sjednané doby nájmu nejméně 90 dnů před jejím koncem. Pokud mu není znám pobyt nebo sídlo nájemce, uveřejní tuto informaci přímo na veřejném pohřebišti, a to nejméně 60 dnů předem.
Praktický problém bývá v tom, komu dopis vlastně přijde. Nájemní smlouva je často stará desítky let, nájemcem v ní je prarodič a adresa už dávno neplatí. Rodina pak lhůtu nezachytí a informaci si přečte až na vývěsce u hřbitovní brány, pokud tam vůbec zajde. Aktualizovat u správy hřbitova kontaktní adresu je proto nejlevnější věc, kterou lze pro hrob udělat.
Kdy může provozovatel od smlouvy odstoupit
Druhá situace je dlužné nájemné. Provozovatel pohřebiště může od smlouvy o nájmu odstoupit, jestliže nájemce neuhradí dlužné nájemné do tří měsíců ode dne, kdy ho k tomu písemně vyzval. Nejde tedy o to, že by hrob zmizel den po splatnosti, ale tři měsíce od doručené výzvy jsou konečné.
Jedna pojistka v zákoně přesto je. U hrobu musí být doba, na kterou se smlouva uzavírá, stanovena tak, aby od pohřbení mohla být dodržena tlecí doba. Ta činí nejméně deset let a její konkrétní délku určuje provozovatel podle výsledků hydrogeologického průzkumu, takže na některých hřbitovech je delší. Dokud tlecí doba neuplynula, hrob se znovu obsadit nesmí.
Co se stane s pomníkem
Pokud nájem skončí a nájemce si hrobové zařízení včetně urny neodebere, postupuje provozovatel pohřebiště obdobně jako při rušení pohřebiště. Věci se po roce považují za opuštěné. Právo nájmu se přitom dá udržet v rodině: přechází na osobu, kterou nájemce určil, jinak postupně na manžela, děti, rodiče, sourozence nebo jejich potomky. Změnu ale musí správa hřbitova evidovat, samo se to nestane.
Kolik to stojí
Nájemné se počítá za metr čtvereční a rok a k němu se připočítává úhrada za služby spojené s nájmem, tedy hlavně za údržbu hřbitova. Na pražských hřbitovech se nájem pohybuje podle kategorie hřbitova od 97 do 134 korun za metr čtvereční ročně. Doba nájmu se v Praze standardně sjednává na deset let u hrobu, pět let u urnového hrobu a dvacet let u hrobky.
Podstatně dražší je samotné hrobové zařízení. U běžného urnového hrobu jde zpravidla o částku od 40 tisíc korun, u klasického hrobu s rámem, krycí deskou a pomníkem se ceny obvykle pohybují od 70 do 80 tisíc a u hrobky přesahují 150 tisíc korun. Právě proto se vyplatí nájem hlídat: nájemné za deset let bývá řádově nižší než pořízení nového pomníku. O tom, jak se v Česku měnil poměr mezi pohřbíváním do země a kremací, jsme psali v textu o historii žehu.
Co udělat teď
Před Dušičkami stačí tři kroky. Najít nájemní smlouvu a podívat se na datum, do kdy nájem běží. Ověřit u správy hřbitova, že v evidenci sedí jméno a adresa nájemce, případně nechat zapsat nástupce. A zkontrolovat, jestli nejsou nedoplatky, protože výzva k zaplacení spouští tříměsíční lhůtu. Konec října a začátek listopadu jsou přitom obdobím, kdy se na hřbitovy vrací nejvíc lidí; jak se k nám dostal i Halloween, který stejný termín sdílí, popisujeme v samostatném článku.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: www.sagit.cz, www.podnikatel.cz, www.hrbitovy.cz
