Neplacení výživného má být znovu trestné i tam, kde dnes trestné není. Sněmovna projednává ve druhém čtení koaliční novelu, podle níž by úmyslnému neplatiči alimentů po více než třetině roku hrozil až rok vězení. Pozměňovací návrhy k tomu chtějí přidat pozastavení řidičského i zbrojního průkazu. Rodič, kterému druhý neplatí, ale nemusí čekat na zákon: stát už dnes vyplácí náhradní výživné až 3000 korun měsíčně.
Debatu o novele poslanci v úterý 22. září nedokončili, schůzi podle dohody klubů přerušili ve 21 hodin do středečního rána. Pro rodiče samoživitele je ale podstatnější než datum hlasování to, co se změnou trestnosti může a co nemůže získat.
Co dnes platí a co se má změnit
Od 1. ledna 2026 se rozsah trestného činu zanedbání povinné výživy zúžil. Trestné je neplacení tehdy, když vyživovanou osobu vystaví nebezpečí nouze. Kdo výživné neplatí z nedbalosti déle než čtyři měsíce a dítě tím ohrozí, může dostat až dva roky vězení.
Koaliční novela, kterou Sněmovna podpořila v prvním čtení letos v dubnu, chce postih rozšířit i na ostatní případy. Pokud rodič neplatí úmyslně déle než třetinu roku, tedy zhruba čtyři měsíce, hrozil by mu trest až jeden rok odnětí svobody, a to i bez prokázaného ohrožení dítěte nouzí. Přísnější trest by soud ukládal jen tam, kde to vyžaduje ochrana společnosti.
Řidičák a zbrojní průkaz jako páka
K novele se ve druhém čtení objevily pozměňovací návrhy, které míří vedle trestního práva. Exekutoři už dnes mohou neplatiči pozastavit řidičské oprávnění; nově by mohli pozastavit i zbrojní průkaz. Další návrh chce zvýšit prioritu vymáhání výživného v exekucích, tedy postavit alimenty v pořadí uspokojovaných pohledávek výš. Právě tato část může mít na peníze rychlejší dopad než samotná hrozba vězením.
Spor o to, zda vězení dětem pomůže
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc zpřísnění hájí tím, že dítě má větší šanci peníze dostat, pokud rodiči hrozí trestní následky. Odkázal na to, že zhruba 65 procent práceschopných vězňů pracuje a na své závazky vydělá přibližně 3267 korun měsíčně. Podporu vyjádřila i poslankyně Taťána Malá.
Proti se postavila bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix s tím, že vězení zaplacení nezaručí a dítěti spíš uškodí. Bývalý náměstek Karel Dvořák argumentoval, že stát by měl především zajistit dětem peníze, ne plnit věznice dlužníky. Návrh nyní posoudí ústavně-právní výbor.
Co může rodič udělat hned
Základem je pravomocné rozhodnutí soudu o výživném nebo soudem schválená dohoda. Bez něj nelze vymáhat nic. S tímto dokumentem lze podat návrh na exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí; exekutor pak sahá na mzdu, účet i majetek povinného.
Jakmile exekuce běží a druhý rodič neplatí buď vůbec, nebo jen částečně, vzniká nárok na náhradní výživné od státu. Podle informací ministerstva práce a sociálních věcí činí nejvýše 3000 korun měsíčně a vyplatí se nejvýše v 72 splátkách, tedy až šest let, nejdéle do konce nezaopatřenosti dítěte. Podmínkou je trvalý pobyt a bydliště dítěte v Česku. Žádost se podává na úřadu práce osobně, poštou nebo elektronicky. Stát pak dlužnou částku vymáhá po neplatícím rodiči sám.
Třetí cestou je trestní oznámení. To má smysl tam, kde jsou naplněny znaky trestného činu, a v praxi se často podává souběžně s exekucí. Komplikovanější je situace u rodičů, kteří pracují na IČO podle nové definice závislé práce, protože jejich příjem se dokazuje hůř než mzda ze zaměstnání.
Vyživovací povinnost nekončí ani při nemoci nebo ztrátě práce. Rodiči, který onemocní, se příjem sníží na nemocenskou podle redukčních hranic pro rok 2026, výživné ale platí dál a o jeho snížení musí požádat soud. Soudy při určení částky vycházejí ze schopností a možností povinného; orientačním bodem bývá i to, kolik činí minimální mzda a odvody na ni navázané.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, www.ceskenoviny.cz, mpsv.gov.cz
