Nemocenská 2026 činí od patnáctého dne neschopenky 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu. U hrubé mzdy 40 000 korun to vychází zhruba na 711 korun za den, u 60 000 korun na 1005 korun. Víc než 1617 korun denně nedostane na začátku marodění nikdo, ani ten, kdo bere čtvrt milionu.
Česká správa sociálního zabezpečení stanovila pro rok 2026 tři redukční hranice denního vyměřovacího základu: 1633, 2449 a 4897 korun. Právě tato tři čísla rozhodují o tom, kolik vám na účet přijde. Čím vyšší mzda, tím menší část z ní se do dávky promítne.
Kolik vám přijde za den podle mzdy
Výpočet má dva kroky. Nejdřív se z hrubých příjmů za posledních dvanáct měsíců spočítá denní vyměřovací základ, tedy zhruba dvanáctinásobek mzdy dělený 365. Ten se pak zredukuje: z částky do 1633 korun se započte 90 procent, z části mezi 1633 a 2449 korunami 60 procent, z části mezi 2449 a 4897 korunami 30 procent a k tomu, co je nad 4897 korun, se nepřihlíží vůbec.
Redakce i117.cz propočítala podle této metodiky několik běžných mezd. Při hrubé mzdě 30 000 korun vychází nemocenská od patnáctého dne na 533 koruny denně, při 40 000 korunách na 711 korun, při 50 000 korunách na 887 korun a při 60 000 korunách na 1005 korun. U hrubé mzdy 80 000 korun je to zhruba 1209 korun a u sta tisíc 1327 korun denně. U vyšších příjmů se nůžky mezi mzdou a dávkou rozevírají čím dál víc.
Jde o orientační propočet podle metodiky ČSSZ, který předpokládá celoroční stabilní příjem. Skutečná dávka se může o jednotky korun lišit podle toho, jak vypadalo rozhodné období; započítávají se i prémie a odměny.
Strop dávky a kdo na něj dosáhne
Třetí redukční hranice 4897 korun znamená nepřekročitelný strop. Odpovídá hrubé mzdě zhruba 149 000 korun měsíčně. Kdo vydělává víc, dostane stejnou dávku jako ten, kdo bere přesně tolik: maximálně 1617 korun denně od patnáctého do třicátého dne neschopenky. Právě proto si lidé s vyššími příjmy často sjednávají komerční pojištění pracovní neschopnosti.
Po měsíci a po dvou měsících dávka roste
Sazba se s délkou nemoci zvyšuje. Od 31. dne je to 66 procent redukovaného základu, od 61. dne 72 procent. V maximální výši to znamená 1779 korun denně od 31. dne a 1940 korun od 61. dne. U zmíněné mzdy 40 000 korun stoupne dávka ze 711 na 782 a poté na 853 koruny denně. Dlouhodobě nemocný tedy na tom není každý měsíc stejně, což se při delší léčbě v rodinném rozpočtu projeví.
Prvních čtrnáct dní platí zaměstnavatel
Nemocenskou od státu dostanete až od patnáctého kalendářního dne. Za první dva týdny vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, a to ve výši 60 procent redukovaného průměrného hodinového výdělku. Rozdíl, který lidi nejčastěji překvapí, je v tom, za co se platí: náhrada mzdy se počítá jen za zameškané pracovní směny, zatímco nemocenská se vyplácí za všechny kalendářní dny včetně víkendů a svátků. Nemoc, která začne v pátek, tak vypadá na výplatní pásce jinak než nemoc začínající v pondělí.
Kdy na nemocenskou nedosáhnete vůbec
Nárok má jen ten, kdo je účastný nemocenského pojištění. U klasického zaměstnání je hranicí rozhodný příjem 4500 korun měsíčně. U dohody o provedení práce je to 12 000 korun měsíčně, tedy hranice, od které se z DPP odvádí pojistné. Kdo si na dohodu přivydělá méně, v nemoci nedostane od státu nic. Stejně tak lidé pracující na IČO podle nové definice závislé práce platí nemocenské pojištění jen dobrovolně, a pokud si ho nesjednají, na dávku nárok nemají.
Pro rok 2026 se počítá s průměrnou mzdou 48 967 korun. Od ní se odvíjejí i další částky sociálního systému, od minimální mzdy a navázaných odvodů po valorizaci důchodů. Jak daleko je od tohoto průměru váš region, ukazuje srovnání průměrných mezd v jednotlivých krajích.
Jak si to ověřit
Přesný přehled svých údajů najde každý pojištěnec na ePortálu ČSSZ ve službě Moje konto, kam se dá přihlásit bankovní identitou nebo datovou schránkou. Tam je také výpis dob pojištění zdarma ke stažení.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: www.cssz.gov.cz
