Práce na IČO pro jediného klienta se má stát legální i tam, kde ji dnes inspektoráty postihují jako švarcsystém. Novela zákoníku práce spojená se zákonem o platformové práci zužuje definici závislé práce tak, že úřad bude muset prokázat čtyři podmínky nadřízenosti současně. Podle analýzy PAQ Research by tím bylo legalizováno 70 až 90 procent dnešního švarcsystému a změna by se dotkla 50 až 80 tisíc lidí.
Co bude rozhodovat o tom, zda jde o zaměstnání
Dosud platilo, že závislou práci charakterizují čtyři znaky. Nová úprava je zužuje na dva: práce musí být vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti pracovníka a zároveň jménem zaměstnavatele. Klíčová je přitom definice té nadřízenosti – musí být naplněna ve čtyřech bodech najednou. Zadavatel práci organizuje, dohlíží na její výkon, dává pokyny a pracovník ji koná v pracovní době, kterou mu zadavatel určuje.
Praktický dopad je zásadní. Skutečnosti, kterými kontroloři dnes často švarcsystém dokládají – že člověk pracuje jen pro jednoho odběratele, že je na něm ekonomicky závislý, že od něj bere benefity nebo že práci musí vykonat osobně – samy o sobě už na překlasifikování stačit nebudou. Spolupráce na IČO s jediným klientem tak zůstane legitimní, pokud nebudou splněny všechny čtyři podmínky nadřízenosti zároveň. Podle návrhu má nová definice nabýt účinnosti 1. prosince 2026; novelu zákoníku práce teď projednává Sněmovna.
Co člověk na IČO nemá
Právní jistota je jedna věc, sociální zabezpečení druhá. Kdo pracuje jako OSVČ, nemá nárok na placenou dovolenou ani na náhradu mzdy v prvních dnech nemoci, nemocenské pojištění si platí dobrovolně a obvykle z minimálního základu. Nižší odvody znamenají i nižší důchod. Odbory vyčíslují celkový rozdíl mezi postavením zaměstnance a OSVČ na zhruba 240 tisíc korun ročně v neprospěch pracovníka na IČO.
Praktické doporučení pro každého, komu firma nabídne přechod na IČO, je proto spočítat si nejen čistý příjem, ale i to, co si bude muset zaplatit sám: nemocenské pojištění, rezervu na dovolenou a případné vyšší odvody na důchod. Podobné riziko dobře ilustruje trh s nelegálními agenturami práce, kde lidé zůstávají bez nemocenské i bez dovolené.
Spor o 120 miliard
Ministerstvo práce a sociálních věcí odmítá, že by šlo o legalizaci švarcsystému. „Cílem připravované úpravy není švarcsystém legalizovat, ale zvýšit právní jistotu,“ uvádí resort. Argumentem je, že dnešní praxe je nepředvídatelná a firmy i živnostníci se pohybují v šedé zóně, kde o výsledku rozhoduje až soud.
Předseda ČMKOS Josef Středula naopak varuje před dopadem na veřejné rozpočty. „Kdyby půl milionu zaměstnanců přešlo do režimu OSVČ, pro veřejné rozpočty by to znamenalo minus 120 miliard korun,“ uvedl. Odbory zároveň odmítají výklad, že změnu vyžaduje Evropská unie – podle nich evropská pravidla žádají ochranu pracovníků platforem, nikoli rozvolnění definice zaměstnání.
Česko má přes milion živnostníků
Kontext je pro debatu podstatný. V Česku podniká více než milion osob samostatně výdělečně činných, což je zhruba 22 procent pracovní síly a jeden z nejvyšších podílů v Evropě. Švarcsystém se přitom koncentruje v několika oborech: v IT, finančních službách, call centrech a dopravě. Právě tam se nová pravidla projeví nejdřív.
Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila návrh koncem srpna. Není to jediný zásah do pracovního práva, který má na stole – v jiném případě prezident Petr Pavel vetoval zákon převádějící státní úředníky pod zákoník práce a koalice chce veto přehlasovat v říjnu. Změny v podmínkách práce se přitom netýkají jen stálých úvazků; dřívější novela například otevřela brigády i čtrnáctiletým.
Zdroj: www.novinky.cz, www.irozhlas.cz, elegal.cz
