Velkoobchodní cena plynu se v Evropě nedávno krátce dostala na 100 eur za megawatthodinu, na začátku roku byla kolem 30 eur. Vláda proto v pondělí 9. listopadu projedná plán, jak by mohla srazit ceny energií pro domácnosti a živnostníky. Plán počítá se snížením regulované složky ceny a se zastropováním cen u výrobců. Nezačne ale platit hned.
Co plán obsahuje
Plán vládě předloží vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V nedělní debatě České televize řekl, že se zaměří na koncové ceny pro odběratele i na ceny přímo od výrobců. „Přistoupíme ke snížení koncových cen pro domácnosti i živnostníky, a to prostřednictvím regulované složky. Spolu s tím přistoupíme také k zastropování cen u výrobců,“ uvedl Havlíček.
Regulovaná složka je část ceny elektřiny a plynu, kterou neurčuje dodavatel, ale stát a Energetický regulační úřad. Patří do ní hlavně platby za distribuci a provoz sítí. Pro rok 2027 přitom ERÚ navrhl, aby platby za elektrické sítě vzrostly v průměru o 2,8 procenta.
Kdy by zásah začal platit
Schválení plánu neznamená okamžité zlevnění. Vláda by ho aktivovala až ve chvíli, kdy ceny energií pro odběratele překonají určitou hranici. Tu Havlíček nespecifikoval. „Bude to univerzálně postavené tak, abychom byli schopni okamžitě reagovat, až nastane kritická situace, kdy koncové ceny přesáhnou určitou úroveň,“ řekl. O kolik by regulovaná složka klesla a kolik by zásah stál státní rozpočet, zatím není známo.
Proč energie zdražují
Ceny energií rostou od konce února, kdy začal konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem. Plyn a elektřina podle ČTK od března zdražily o desítky procent. Velkoobchodní cena plynu se koncem října poprvé od prosince 2022 krátce dostala na 100 eur, tedy asi 2 430 korun za megawatthodinu. Na začátku roku to bylo kolem 30 eur, zhruba 730 korun. O vývoji jsme psali v článku o tom, že plyn v Evropě dosáhl 100 eur za MWh.
Plyn ve střední Evropě slouží jako takzvaný závěrný zdroj při výrobě elektřiny. Jeho cena tak určuje i cenu elektřiny na trhu. Zdražení postupně promítají do ceníků i tuzemští dodavatelé. Například ČEZ od ledna zdraží elektřinu i plyn pro zákazníky bez fixace.
Co už vláda udělala
Kabinet už reguluje ceny pohonných hmot. Od října ministerstvo financí denně stanovuje maximální ceny nafty a benzinu, vláda zastropovala marže obchodníků a snížila spotřební daň na naftu. Stát tím podle ministerstva financí přichází o 1,1 miliardy korun měsíčně. V září vláda schválila i mimořádnou daň z nárůstu marží rafinérií ve výši 50 procent. Návrh je ve Sněmovně.
Havlíček připustil, že koalice bude jednat i o další sektorové dani. Konkrétní návrhy neuvedl. Koaliční rada se má podle ČTK sejít rovněž v pondělí. Výsledek jednání vlády o energetickém plánu se očekává po jejím zasedání.
Zdroj: www.ceskenoviny.cz, www.novinky.cz, ct24.ceskatelevize.cz
