Daň pro rafinerie má státu jen za letošní rok přinést asi 5,5 miliardy korun. Sněmovna začíná vládní návrh projednávat v úterý 13. října a firmy proti němu protestují. Stát chce odebrat polovinu z toho, o kolik letos vzrostla hrubá rafinerská marže proti roku 2025. Týká se to podniků s příjmy nad dvě miliardy korun ročně, v praxi hlavně Orlenu Unipetrol, který provozuje rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.
Koho se daň týká a kolik má vynést
Podle vládního návrhu zaplatí sektorovou daň firmy, které mají celkové příjmy alespoň 2 miliardy korun ročně a zároveň alespoň 50 milionů korun ročně z rafinerské činnosti. Sazba je 50 procent z nárůstu hrubé marže proti roku 2025. Zdaní se letošní a příští rok, odvody by tedy proběhly v letech 2027 a 2028. Ministerstvo financí odhaduje výnos jen z letošních příjmů rafinerií zhruba na 5,5 miliardy korun. Daň bude pro rafinerie uznatelným nákladem pro daň z příjmů právnických osob. Vláda se podle ministerstva inspirovala podobnou daní v Polsku.
Proč stát peníze chce
Kabinet daň schválil v září jako reakci na růst rafinerských marží, který způsobilo narušení světového trhu s ropou. Výnos má pokrýt část nákladů na opatření proti zdražování paliv. Od 1. října platí strop marže čerpacích stanic 2,50 koruny na litr a spotřební daň z nafty klesla z 9,95 na 8,011 koruny za litr. Ministerstvo financí zároveň každý den vyhlašuje, jaké jsou maximální ceny benzinu a nafty na následující den. Nižší spotřební daň znamená pro stát menší příjmy a daň z rafinerií má tento výpadek zčásti vyrovnat.
Průmysl píše premiérovi
Svaz průmyslu a dopravy ČR poslal premiérovi Andreji Babišovi (ANO) otevřený dopis, v němž vládu žádá, aby od daně ustoupila, nebo ji aspoň zmírnila. Snahu brzdit zdražování nafty, hlavně nižší spotřební daň, svaz vítá. Sektorové daně ale podle něj obecně odmítá. Vadí mu, že by se daň vztahovala i na marže dosažené už letos. Hrubá marže podle svazu není měřítkem mimořádného zisku, protože do ní nejsou započtené náklady na energie, emisní povolenky, údržbu, zaměstnance a investice. Svaz navrhuje, aby se letošní výsledky nezdaňovaly a aby se výchozí marže počítala z více let, ne jen z roku 2025.
Spor o zpětnou účinnost
Orlen Unipetrol považuje daň za retroaktivní, a tedy v rozporu s ústavním pořádkem. Generální ředitel Mariusz Wnuk upozornil, že daň přichází až na konci roku a mění podmínky pro investice, o kterých firma už rozhodla. „Každá miliarda odvedená na mimořádné dani bude chybět při financování modernizace rafinerií,“ uvedl. Daň podle něj také „nesystémově postihuje pouze jednu společnost“. Firma tvrdí, že peníze z marží potřebuje na provoz, bezpečnost a snižování emisí a že mateřské skupině Orlen od roku 2018 nevyplatila žádnou dividendu.
Ministerstvo financí výtky odmítá. Podle něj zákon nic nezavádí se zpětnou účinností, protože daňová povinnost vznikne až poté, kdy začne platit. Letošní hospodářské výsledky podle resortu slouží jen jako podklad pro výpočet. V důvodové zprávě ministerstvo uvádí, že firmy „nemohly legitimně očekávat nepředvídanou krizi na Blízkém východě“, kvůli které marže vzrostly. Námitku, že daň míří jen na jednu firmu, ministerstvo nekomentovalo a mluví obecně o rafinerském sektoru. Rafinerie v Litvínově a Kralupech, kam Orlen v září sháněl náhradní ropu, ale patří právě jemu.
Co daň udělá s cenami u pump
Spolehlivý odhad, jak by se daň projevila na cenách nafty a benzinu, zatím nikdo nezveřejnil. Ministerstvo financí ani Svaz průmyslu a dopravy žádné číslo neuvádějí. Ekonom Štěpán Křeček pro Blesk upozornil, že rafinerie by mohly daň přenést na odběratele a zdražit své výrobky. Ministryně financí Alena Schillerová podle Blesku tvrdila, že k tomu nedojde. Na ceny pro řidiče teď mají přímý vliv hlavně stropy a nižší spotřební daň z nafty, o kterých vláda rozhodla v září. Návrh zákona o dani z rafinerií musí ještě schválit obě komory Parlamentu a podepsat prezident.
Zdroj: www.novinky.cz, oenergetice.cz, www.blesk.cz
