Nobelovu cenu za mír za rok 2026 získala jihoafrická právnička a soudkyně Navanethem „Navi“ Pillayová. Norský Nobelův výbor ji vybral ze 287 registrovaných kandidátů, mezi nimiž bylo 208 jednotlivců a 79 organizací. Předseda výboru Jörgen Watne Frydnes ocenění zdůvodnil slovy: „Letos jsme ocenili jednu z nejodvážnějších a nejdůležitějších právních expertek naší doby.“ Izraelské ministerstvo zahraničí volbu odmítlo.
Od obhajoby Mandely k vysoké komisařce OSN
Pillayová patří k právníkům, jejichž kariéra se dá čtení jako přehled vývoje mezinárodního práva za poslední půlstoletí. Začínala jako obhájkyně Nelsona Mandely a dalších politiků bojujících proti apartheidu. Stala se první nebělošskou soudkyní Vrchního soudu Jihoafrické republiky a vystudovala Harvardovu univerzitu.
Na mezinárodní úrovni vedla Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu jako jeho předsedkyně a byla soudkyní Mezinárodního trestního soudu. V letech 2008 až 2014 zastávala funkci vysoké komisařky OSN pro lidská práva, tedy nejvyšší lidskoprávní post v systému Spojených národů. Působila také jako ad hoc soudkyně Mezinárodního soudního dvora v případu Gambie versus Myanmar a jako prezidentka Mezinárodní komise proti trestu smrti se sídlem v Madridu.
Česka se dotkla v roce 2010
Pro české čtenáře má její působení jednu konkrétní souvislost. V roce 2010, tedy ve funkci vysoké komisařky OSN pro lidská práva, kritizovala diskriminaci Romů v Česku a na Slovensku. Byla to jedna z řady příležitostí, kdy se její úřad vyjadřoval k situaci v konkrétních evropských zemích.
Komise OSN pro palestinská území jako jádro sporu
Pillayová předsedala Nezávislé mezinárodní vyšetřovací komisi OSN pro okupované palestinské území. Právě tato funkce stojí za izraelskou reakcí na ocenění. Jeruzalém závěry komise odmítl už dříve.
Izraelské ministerstvo zahraničí po oznámení ceny uvedlo, že tento krok legitimizuje nenávist vůči Izraeli. Na síti X ocenění označilo za „největší lež 21. století“ a připojilo poznámku, že Joseph Goebbels jistě tleská z pekla. Ostřejší formulaci si izraelská diplomacie v souvislosti s Nobelovou cenou v posledních letech nedovolila.
Co o výběru vypovídá počet kandidátů
Číslo 287 je samo o sobě vodítkem k tomu, jak Nobelův výbor pracuje. Nominace podávají oprávnění navrhovatelé, mezi něž patří členové parlamentů a vlád, vysoké školy a dřívější laureáti, a jména kandidátů výbor po dobu padesáti let nezveřejňuje. Letošní pole tvořilo 208 osob a 79 organizací, takže výběr jedné laureátky znamená rozhodnutí mezi stovkami různých pojetí toho, co prosazování míru znamená.
Volba právničky a soudkyně ukazuje, že výbor letos položil důraz na mezinárodní právo a jeho instituce, nikoli na mírové zprostředkování nebo humanitární pomoc. To je čtení, které se do kontextu letošních ocenění dobře vrší – Nobelovu cenu za chemii dostala zrcadlová chemie a cenu za fyziku Francis Halzen za objev vysokoenergetických neutrin, tedy obory, které výbor také ocenil za dlouhodobou práci spíš než za jednotlivý výsledek.
Věk laureátky, výši odměny ani datum předání ceny zveřejněné podklady neuvádějí.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz
