Vlny veder v Evropě jsou dnes silnější kvůli emisím, které lidstvo vyprodukovalo až po přijetí Pařížské dohody v roce 2015. Nová studie publikovaná ve vědeckém časopise Americké geofyzikální unie spočítala, že červnová vlna veder v roce 2025 byla kvůli nim v průměru o 0,34 stupně Celsia teplejší, a pravděpodobnost tohoto vlivu překračuje 99 procent. Pro lidi v nejteplejších částech Evropy to v praxi znamená několik dalších extrémně teplých dnů v roce.
Co znamená „o třetinu stupně tepleji“
Třetina stupně zní jako nic. Rozdíl se ale neprojevuje v průměrné teplotě, nýbrž v tom, kolik dnů v roce překročí hranici, nad kterou se mluví o extrémním teple. Když je celá teplotní křivka posunutá o třetinu stupně výš, nejteplejších dnů ubude méně, než kolik jich přibude na horním konci.
Studie to vyčíslila u nejteplejšího týdne jednotlivých let v období 2016 až 2025. V některých oblastech kolem Středozemního moře vychází kvůli emisím po roce 2015 více než čtyři další extrémně teplé dny za rok. To je rozdíl, který už mění provoz nemocnic, školní rozvrhy i pracovní dobu venkovních profesí.
Regionální příspěvek emisí se v Evropě pohyboval přibližně mezi 0,25 a 0,50 stupně, nejvyšší byl ve Středomoří. V jižní a východní Evropě přesahoval místy 0,35 stupně a od roku 2021 byla pravděpodobnost, že emise nejteplejší týden roku zesílily, vyšší než 95 procent. Konkrétní čísla pro Českou republiku nebo Prahu studie neuvádí.
Jak se takový výpočet vůbec dělá
Otázka „o kolik by bylo chladněji bez emisí posledních deseti let“ se nedá změřit, protože svět bez nich neexistuje. Klimatologové ji proto řeší modely: porovnávají skutečný průběh počasí se simulací, v níž emise chybí.
Autoři této práce použili nový postup. Natrénovali difuzní generativní model umělé inteligence na simulacích deseti globálních klimatických modelů pro období 1850 až 2100 a doplnili je meteorologickými daty z databáze ERA5. Model tak umí dopočítat, jak by konkrétní povětrnostní situace vypadala při nižší koncentraci skleníkových plynů.
Studie je vedená pod identifikátorem DOI 10.1029/2026GL125079. Jména autorů ani jejich pracoviště zpráva, z níž vycházíme, neuvádí.
Pětina veškerého CO₂ za jedinou dekádu
Nejpřekvapivější číslo z celé práce se netýká teploty, ale objemu emisí. Od roku 2015 vyprodukovalo lidstvo téměř pětinu veškerého oxidu uhličitého, který kdy vznikl spalováním fosilních paliv. Za jedno desetiletí tedy přibylo tolik, kolik předtím za více než sto let.
To zároveň vysvětluje, proč se vliv dá vůbec měřit. Pařížská dohoda byla podepsána jako začátek omezování emisí, reálně ale od té doby jejich objem dál rostl. Evropská odpověď spočívá hlavně v cenotvorbě – od roku 2027 se k dosavadnímu systému přidají emisní povolenky ETS2, které zdraží vytápění i pohonné hmoty.
Co už je vidět v Česku
Studie sice česká data nepřináší, dopady sucha a tepla jsou ale v tuzemsku dobře doložené z jiných zdrojů. Jihočeský kraj letos vyhlásil stav sucha pro celý region a Husinecká nádrž téměř vyschla, zemědělcům skončila nejhorší úroda obilí za čtrnáct let a rybáři kvůli nedostatku vody zrušili slavnostní výlov Rožmberka.
Praktická rovina je pro domácnosti dvojí. Krátkodobě jde o přizpůsobení: stínění místo klimatizace, posun fyzické práce do rána, pozornost vůči starším lidem v nejteplejších dnech. Dlouhodobě jde o to, že počet dnů s extrémním teplem bude záležet na tom, kolik emisí vznikne v příštích dekádách – křivka se podle modelů dá zpomalit, ale ne vrátit zpět.
Co se z práce naopak vyčíst nedá, je předpověď pro konkrétní rok. Model popisuje, jak emise mění pravděpodobnost extrémů, nikoli to, jaké bude léto 2027. Rozdíl mezi „teplejší klima“ a „teplé léto“ zůstává zásadní a studie ho nesměšuje.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz
