Ultrazpracované potraviny a mozek spojila nová kanadská studie s 8 783 lidmi ve věku 35 až 69 let. Kdo jich jedl nejvíc, měl na magnetické rezonanci drobná poškození mozku v 11,3 procenta případů, kdo nejméně, v 8,1 procenta. Šance byla asi o 40 procent vyšší. Důkaz, že párky nebo chipsy mozek poškozují, to ale není, a v čísle se skrývá několik háčků.
Co přesně vědci zjistili
Studii vedli Russell de Souza a Sonia Anandová z McMasterovy univerzity v kanadském Hamiltonu a 15. října ji zveřejnil odborný časopis JAMA Network Open. Účastníci neměli žádné onemocnění srdce ani cév. Vyplnili podrobný dotazník o tom, co jedli za poslední rok, a prošli magnetickou rezonancí mozku. Lékaři na snímcích hledali takzvané tiché mozkové infarkty a změny bílé hmoty, tedy drobná poškození drobných cév, která člověk sám nepozná. Ultrazpracované potraviny tvořily v průměru 42 procent jejich energetického příjmu. Ve skupině s nejvyšší spotřebou připadalo na ně 45 procent všech porcí jídla, v nejnižší 16 procent.
I117.cz o samotném výsledku už psal v článku o ultrazpracovaném jídle a tichých mrtvicích. Podstatné je ale i to, co se do titulků obvykle nevejde.
Čtyři háčky, které studie má
Zaprvé jde o průřezovou studii. Jídelníček i snímek mozku vědci zaznamenali jen jednou, ve stejný okamžik. Zjistili tedy souvislost, nikoli příčinu. Sami autoři píší, že k určení, co bylo dřív, jsou potřeba dlouhodobé studie. Profesor Jules Griffin z Aberdeenské univerzity pro britské Science Media Centre navíc upozornil, že výsledky nebyly očištěny o vyšší příjem soli, cukru a nasycených tuků.
Zadruhé se souvislost objevila hlavně u žen. U mužů ji vědci nenašli a sami tento rozbor označují za doplňkový, který musí potvrdit další výzkum.
Zatřetí se lidé s nejvyšší a nejnižší spotřebou nelišili v testech paměti, pozornosti a rychlosti zpracování informací. Výsledky v kognitivním testu MoCA klesly jen nepatrně, z 27,1 na 26,8 bodu.
Začtvrté záleželo na tom, jak se spotřeba spočítala. Zvýšené riziko vyšlo, když vědci počítali porce na 2 000 kilokalorií. Když spotřebu vyjádřili jako podíl na celkové energii, souvislost s poškozením mozku zmizela. Autoři sami uvádějí, že výsledek je „citlivý na definici“.
Co jsou ultrazpracované potraviny
Studie použila klasifikaci NOVA, která dělí jídlo podle míry průmyslového zpracování. Za ultrazpracované považuje průmyslově vyráběné výrobky se složkami, které se doma při vaření běžně nepoužívají: emulgátory, zahušťovadla, aromata, sladidla nebo barviva. Patří sem podle Vitalie slazené a energetické nápoje, chipsy, sušenky, oplatky, cukrovinky, sladké snídaňové cereálie, ochucené jogurty a mléčné dezerty, párky, salámy, instantní polévky, mražená hotová jídla nebo balený toustový chléb. Sýr, čerstvý chléb z pekárny nebo zelenina v konzervě jsou zpracované, ale do této kategorie nespadají. Instantní polévky mimochodem mizí i z nabídky, jak ukazují nová pravidla pro školní obědy.
Jak je poznat v obchodě
Vodítkem je složení na obalu. Pokud v něm najdete látky, které byste v kuchyni nepoužili, typicky emulgátory, zahušťovadla, aromata, sladidla nebo barviva, výrobek podle NOVA nejspíš patří mezi ultrazpracované. Kanadská studie sama neříká, kolik takových potravin je ještě v pořádku. Širší souvislosti shrnuje i rozsáhlá přehledová studie o rizicích ultrazpracovaných potravin s daty 8,8 milionu dospělých. Sonia Anandová pro HealthDay uvedla, že vliv jídelníčku na mozek může být podle jejich zjištění patrný dřív, než se objeví problémy s pamětí a myšlením.
Zdroj: www.vitalia.cz, jamanetwork.com, www.sciencemediacentre.org
