Ultrazpracované potraviny souvisejí s drobnými poškozeními mozku, která člověk vůbec necítí. Vyplývá to ze studie Population Health Research Institute při McMasterově univerzitě, zveřejněné 15. října 2026 v časopise JAMA Network Open. Lidé, kteří jich jedli nejvíc, měli na magnetické rezonanci tyto změny asi o 40 procent častěji než ti, kdo jich jedli nejméně. Praktická hranice je přitom konkrétní: v nejohroženější skupině tvořily tyto výrobky 45 procent denního jídla, v nejméně ohrožené 16 procent.
Studie vycházela z dat dvou kanadských projektů – Canadian Alliance for Healthy Hearts and Minds a PURE-MIND. Vyšetření mozku magnetickou rezonancí prošlo téměř 9 000 lidí ve věku 35 až 69 let, kteří neměli žádné srdeční onemocnění ani jiné hlášené zdravotní potíže.
Co znamená „tichá mrtvice“
Jde o drobná místa poškození mozkové tkáně, která se najdou na snímku, ale nezpůsobují žádné zjevné příznaky. Odborníci je považují za rané varovné signály: mohou se objevit roky před mrtvicí nebo před potížemi s pamětí. Člověk o nich zpravidla neví, dokud nejde na vyšetření z jiného důvodu.
U žen byla souvislost výraznější. Ženy v nejvíc zatížené skupině měly tyto změny v mozku téměř dvakrát častěji než ženy, které ultrazpracovaných potravin jedly nejméně.
Kolik takového jídla už je riziko
Průměrná účastnice a účastník měli ultrazpracované výrobky asi ve čtvrtině denních porcí. Rozdíl mezi krajními skupinami je ale výmluvný: tam, kde šlo o 45 procent jídla, tvořily celistvé potraviny – ovoce, zelenina, obiloviny a další minimálně zpracované suroviny – jen 41 procent porcí. Ve skupině s nejmenší spotřebou to bylo 68 procent. Lidé v nejvíc zatížené skupině měli zároveň víc celkového tělesného tuku a víc tuku v oblasti břicha.
Praktický návod z toho vyplývá jednoduchý: poměr. Ne úplné vyřazení jedné kategorie, ale posun z poloviny jídelníčku k jedné šestině. Dvě ze tří porcí by měly být potraviny, které se poznají na první pohled.
Co se pod pojmem skrývá
Ultrazpracované potraviny jsou průmyslové výrobky s dlouhým seznamem složek, které se v běžné kuchyni nepoužívají – emulgátory, modifikované tuky, aromata, barviva, sladidla. Patří sem slazené nápoje, balené sladkosti a snacky, instantní polévky, uzeniny z rozmělněného masa, hotová mražená jídla nebo sladké pečivo z balíčku. Není to totéž jako zpracovaná potravina obecně: chléb, zakysaná smetana nebo konzervovaná rajčata do této kategorie nespadají.
Jak snadno se složení běžných výrobků rozchází s tím, co si lidé představují, ukázala i česká kontrola zmrzliny, v níž neprošlo 77 ze 144 vzorků. A že nákup zdravějších surovin nemusí být dražší, naznačují i aktuální cenová data – potraviny meziročně zlevnily o 3,5 procenta, i když celková inflace zrychlila.
Co studie neříká
Autoři výslovně upozorňují na hranice svých zjištění. Účastníky vyšetřili jen jednou a dál je v čase nesledovali, takže nelze říct, že ultrazpracované potraviny tyto změny v mozku přímo způsobují. Navazující výzkum s opakovanými snímky už běží.
„Takový výsledek bych upřímně neočekával,“ uvedl první autor práce Russell J. de Souza z McMasterovy univerzity. Vedoucí autorka Sonia Anand doplnila, že souvislost mezi stravou a zdravím mozku je podle všeho měřitelná dřív, než si člověk sám všimne potíží s pamětí nebo myšlením. Studii financovaly Canadian Partnership Against Cancer, Heart and Stroke Foundation of Canada a Canadian Institutes of Health Research.
Pro doplnění souvislostí: na to, jak výrazně umí zasáhnout do kardiovaskulárního rizika i běžná infekce, jsme psali v textu o tom, že chřipka zvyšuje riziko infarktu šestkrát.
Zdroj: www.phri.ca, www.blisty.cz


