Domov pro seniory by si klienti podle návrhu Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR platili za ubytování a stravu víc a podle skutečných nákladů. Dnes je strop 290 korun denně za stravu a 335 korun za ubytování. Nově by doplatek šel nejdřív z důchodu, kde by zůstalo 15 procent, pak z úspor nad 200 000 korun, potom od dětí a nakonec od státu. Rada seniorů ČR se proti tomu 16. října ohradila, ministerstvo práce návrh teprve vyhodnocuje. Platit by mohl nejdřív od roku 2028 a jen po změně zákonů.
Kolik se platí dnes a co by se změnilo
Maximální úhrady stanovuje vyhláška č. 571/2025 Sb., účinná od 1. ledna 2026. Za celodenní stravu může domov účtovat nejvýš 290 korun denně, za ubytování 335 korun, v jednolůžkovém pokoji 380 korun. Za třicet dní to ve dvoulůžkovém pokoji dělá nejvýš 18 750 korun. Klientovi přitom musí z příjmu zůstat aspoň 15 procent. Péči samotnou platí příspěvek na péči, o jehož výši rozhoduje Úřad práce, a k tomu pojišťovny a dotace.
Asociace, kterou vede Jiří Horecký, chce péči a „hotelové“ služby oddělit ještě ostřeji. Péče by zůstala bez úhrady pro klienta, ubytování a stravu by si ale platil sám, a to v ceně bližší skutečným nákladům, i když dál pod regulovaným stropem. „Péče má být pro občany vždy dostupná bez úhrady. Ubytování a stravu platí každý sám, tedy senior nebo jeho rodina,“ uvedl Horecký. Skutečné náklady už v červenci pro Seznam Zprávy odhadl na 21 až 22 tisíc korun měsíčně.
Pořadí, v jakém by se doplácelo
Nejdřív by senior platil z vlastního příjmu, přičemž by mu zůstalo 15 procent. Co nepokryje důchod, šlo by z úspor, ty by ale nesměly klesnout pod 200 000 korun. Teprve pak by nastoupila rodina, a to jen lidé se zákonnou vyživovací povinností, typicky děti, a jen pokud by na to podle posouzení měli. Zbytek by dorovnal stát testovanou dávkou, tedy obdobou dnešní superdávky, u níž se dokládají příjmy a náklady na bydlení. Nikoho by podle návrhu nesměli z domova vyhodit kvůli tomu, že nemá na úhradu, a dnešní klienti by měli být chráněni před skokovým zdražením.
Asociace to ukazuje na příkladu. Senior má důchod 22 000 korun a domov si účtuje 21 000 korun měsíčně. Patnáct procent, tedy 3 300 korun, mu zůstane, na úhradu tak dá 18 700 korun. Chybějících 2 300 korun by šlo z úspor, a když žádné nemá, doplatila by je rodina, případně stát.
Rada seniorů: platit má majetek seniora, ne vnuci
Předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová se proti povinnému doplácení dětí stavěla už v létě. V Evropě se podle ní spoluúčast hradí hlavně z majetku seniora, ne z majetku rodiny, a některé země od zapojení rodin ustoupily, aby nezadlužovaly další generace. Poradny podle ní už dnes řeší rodiny, které doplácejí kolem 5 000 korun měsíčně a po výpadku jednoho příjmu nemají z čeho. Gerontolog Robert Hoffmann z pražské organizace Rady seniorů připouští vyšší spoluúčast u zajištěných seniorů, chce ale vymahatelné záruky. Upozorňuje na spory mezi sourozenci i na odcizené rodiny a na to, že pobyt v domově většinou není svobodná volba jako ubytování v hotelu.
Kdy by to mohlo platit
Zatím jde jen o návrh asociace, ne o vládní plán. Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Slavík uvedl, že úřad chce nejdřív vyhodnotit sociální, právní, administrativní a rozpočtové dopady a hlídat, aby se nezhoršila dostupnost služeb pro lidi bez vlastních peněz. Teď ministerstvo řeší maximální úhrady pro rok 2027. Aby návrh platil, musel by parlament změnit zákon o sociálních službách, předpisy o dávkách i vyživovací povinnost v občanském zákoníku. Horecký sám v červenci mluvil o roce 2028 jako o nejbližším reálném termínu. Pro srovnání, senior žijící sám dává za bydlení průměrně 6 098 korun měsíčně.
Zdroj: zpravy.tiscali.cz, www.seznamzpravy.cz, www.epravo.cz
