Zákon o státních zaměstnancích začne platit od 1. listopadu 2026 a nahradí dosavadní zákon o státní službě. Sněmovna ve středu 14. října přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla, pro bylo 104 ze 175 přítomných poslanců. Pro úředníka, jehož místo zmizí při systemizaci, to znamená jedno: konec takzvaného bazénu. Místo tří měsíců se čtyřmi pětinami platu odejde rovnou s odchodným a stát se s ním může rozloučit okamžitě.
Co se stane, když vám zruší místo
Dosud platilo, že úředník, jehož místo zaniklo, se ocitl v bazénu. Po dobu tří měsíců pobíral až čtyři pětiny platu a služební úřad mu mezitím hledal jiné místo. Nový zákon tohle mezidobí ruší a s ním i systém hledání náhradního místa. Když místo padne při systemizaci, stát se úředníka může zbavit hned. Ten pak odchází s odchodným, podobně jako běžný zaměstnanec podle zákoníku práce, ke kterému se nová pravidla přibližují. Konkrétní výši odchodného zdrojový článek neuvádí.
Neznamená to ale, že by šlo propouštět bez důvodu. U vedoucích úředníků zákon výslovně stanoví, že výpověď nebo odvolání je možné jen z důvodů, které vymezuje zákon. Kdo se domnívá, že s ním úřad naložil nezákonně, může se bránit žalobou u soudu. „Zákon neznamená, že bude možné bez právního důvodu propouštět každého, kdo se někomu politicky znelíbí,“ řekl Radek Vondráček (ANO), podle kterého jde o důležitou reformu.
Nižší nároky na vzdělání
Mění se i požadavky na kvalifikaci. Vedoucí místa budou moci zastávat také absolventi bakalářského studia a řadovým úředníkům bude stačit středoškolské vzdělání. Předkladatelé tvrdí, že přechod na soukromoprávní režim je jediná cesta, jak státní správu zefektivnit. Opozice naopak kritizuje zrušení funkce nejvyššího státního tajemníka, oslabení služebních komisí, silnější pravomoci ministrů nad úředníky a kratší lhůtu pro opakované hodnocení.
Proč prezident zákon vetoval
Pavel vrátil zákon kvůli obavám z politizace státní správy. Podle něj jde proti doporučení Evropské komise, aby Česko vedoucí úředníky lépe chránilo před politickými zásahy. Připustil, že chápe snahu zbavit se nekvalitních úředníků. „Nemohu se ale smířit s tím, že by měl stát vyhazovat úředníky prostě proto, že se po volbách změnila vláda,“ uvedl. Senát zákon vetoval už v srpnu a Sněmovna jeho veto přehlasovala na začátku září. Proti přehlasování prezidentského veta tentokrát hlasovalo 66 opozičních poslanců, tři poslanci ODS se zdrželi.
Debata o úřednících přitom souvisí i s plánem vlády zrušit desetinu míst na úřadech, o kterém kabinet jednal na konci září.
Prezident přišel i o pravomoc u misí
Stejnými 104 hlasy padlo i druhé veto. Prezident přichází o pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Nově to bude dělat ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to minimálně do rozhodnutí Ústavního soudu. Velvyslance dál pověřuje prezident. Pavel změnu označil za „zjevně protiústavní“ a podle jeho kanceláře zvažuje další kroky.
K Ústavnímu soudu míří i zákon o státních zaměstnancích. Ústavní stížnost chystají STAN, Piráti a senátoři. Vytýkají mu „terminologický chaos“ a zavedení pětiletého funkčního období pro tajemníky obecních úřadů, které podle nich usnadní povolební výměnu úředníků na obcích. Pokud soud nerozhodne jinak, nová pravidla začnou platit 1. listopadu.
Zdroj: www.irozhlas.cz
