Práce na fakturu pro jedinou firmu může být po změně zákona legální i tam, kde dnes jde o švarcsystém. Vládní zákon o platformách, který leží ve Sněmovně, zužuje definici závislé práce: zaměstnáním bude jen činnost, kterou zaměstnavatel organizuje, kontroluje, dává k ní pokyny a která se zároveň koná v určené pracovní době. Podle odhadu PAQ Research by to legalizovalo 70 až 90 procent švarcsystému, tedy 50 až 80 tisíc lidí. Studie Akademie věd varuje před dopadem na stát i na samotné pracovníky.
Jak poznat, jestli půjde o zaměstnání
Dnes zákon říká, že závislá práce se vykonává jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů, osobně a ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Návrh, který má platit od příštího roku, ponechává práci jménem zaměstnavatele, osobní výkon a nadřízenost s podřízeností. Samotnou nadřízenost ale nově rozepisuje na čtyři podmínky: zaměstnavatel práci organizuje, kontroluje, vydává k ní pokyny a činnost se odehrává v pracovní době, kterou určí.
Zásadní je, že splněny musí být všechny podmínky naráz. Kdo pracuje na IČO pro jednoho odběratele, dostává od něj úkoly a podléhá kontrole, ale pracovní dobu si formálně volí sám, by podle nové definice zaměstnancem být nemusel. Odbory upozorňují, že právě kritérium pracovní doby jde snadno obejít. Podrobněji jsme změnu rozebírali už v textu o tom, kdo bude smět legálně pracovat na IČO.
Co člověk na fakturu ztrácí
Pracovník ve švarcsystému sice odvádí nižší pojistné a firma za něj neplatí nic, sám ale nemá placenou dovolenou ani nemocenskou, pokud si ji dobrovolně nepojistí. Kolik by dostal zaměstnanec, ukazuje přehled nemocenské na neschopence. Nízké odvody se navíc později promítnou do nízkého důchodu. Jak si ověřit, co už má člověk na důchodovém účtu, popisuje návod k výpisu odpracovaných let z ČSSZ.
Akademici: trojský kůň
Studii pro sněmovní sociální výbor představila ekonomka trhu práce Alžběta Mangarella ze Sociologického ústavu AV ČR. Změnu označila za velmi kontroverzní a za „trojského koně“. Podle ní platformám usnadní vyvrátit domněnku závislé práce a může posloužit jako návod, jak sepsat smlouvu s OSVČ a připravit se na kontrolu tak, aby se švarcsystém neprokázal. Studie počítá s menšími příjmy státu a vyššími výdaji na dávky.
Zákon přebírá unijní směrnici z roku 2023 o ochraně platformových pracovníků, kterou státy musí zavést do 2. prosince. Podle akademiků jde česká úprava proti jejímu záměru a žádná jiná země EU nepostupuje podobně. V Česku je přes milion OSVČ a podle Mangarelly rekord netvoří podnikatelé, ale takzvaní sóloví zaměstnaní.
Ministr mluví o strašení
Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) tvrdí, že definice reaguje na soudní výroky a jen ji „zpřesňuje“. Česko podle něj zvolilo minimalistické převzetí směrnice, aby nezatěžovalo zaměstnavatele. Odhady odborů, podle nichž by přesun 10 tisíc lidí ze zaměstnání do podnikání stál stát 2,4 miliardy korun a u půl milionu lidí přes 120 miliard, označil za strašení.
Exministr práce a šéf lidovců Marian Jurečka chce, aby ministerstvo zjistilo, kolik firem by zaměstnance převedlo na živnost. Varuje, že se švarcsystém může rozšířit třeba na svářeče nebo obráběče, kterých se firmy kvůli drahým energiím mohou zbavovat. Šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza změnu hájí: převádění lidí do zaměstnaneckého poměru by podle něj omezilo flexibilitu.
Zdroj: www.ceskenoviny.cz
