Změna času 2026 přijde v noci na neděli 25. října: ve 3:00 se hodiny vrátí na 2:00 a noc bude o hodinu delší. Poslední posun to ale není. Ve Sbírce zákonů vyšlo 7. října nařízení vlády č. 181/2026 Sb. o zavedení letního času v letech 2027 až 2031, takže hodiny budeme přestavovat ještě dalších pět let, celkem desetkrát.
Co se stane v noci na neděli a koho se to týká
Letní čas skončí v noci ze soboty 24. na neděli 25. října. Ve tři hodiny ráno letního času se ručičky posunou zpět na druhou hodinu středoevropského času, druhá hodina ranní tedy proběhne dvakrát. Telefony, počítače a chytré hodinky se přestaví samy, ručně je potřeba posunout budíky, hodiny v autě, troubu nebo mikrovlnku. Lidem na noční směně se služba o hodinu prodlouží a noční vlaky musí hodinu počkat, jak jsme popsali v textu o tom, proč noční vlaky při změně času stojí ve stanicích.
Pozor by si měli dát lidé, kteří berou lék každý den v pevnou hodinu. Kdo ho užívá v osm ráno, vezme ho v neděli v osm podle nového času, tedy 25 hodin po sobotní dávce. Pokud chce dodržet přesný 24hodinový odstup, musí si ho vzít v sedm. U léků, kde na přesném odstupu dávek záleží, například u hormonální antikoncepce, inzulinu nebo léků na epilepsii, je rozumné se předem zeptat lékaře nebo lékárníka, jak posun zvládnout.
Všech deset termínů do roku 2031
Vláda nové nařízení schválila 7. září, ve Sbírce zákonů vyšlo přesně o měsíc později a navazuje na dosavadní předpis, který končí letošním rokem. Termíny se řídí evropským pravidlem: letní čas začíná poslední neděli v březnu a končí poslední neděli v říjnu. Na jaře se hodiny posouvají ze 2:00 na 3:00, na podzim ze 3:00 na 2:00.
V roce 2027 začne letní čas 28. března a skončí 31. října. V roce 2028 to bude 26. března a 29. října, v roce 2029 25. března a 28. října. Rok 2030 přinese posuny 31. března a 27. října a rok 2031 pak 29. března a 26. října. Nejbližší změna po letošním říjnu tedy přijde v neděli 28. března 2027, kdy noc naopak o hodinu zkrátíme.
Proč se „poslední změna času“ nekoná
O poslední změně času se mluví od roku 2018. Evropská komise v létě 2018 uspořádala veřejnou konzultaci, na kterou podle ministerstva práce přišlo 4,6 milionu odpovědí a 84 procent z nich bylo pro zrušení posunů. Počítalo se s tím, že poslední změna proběhne v březnu 2019, pozdější plány mluvily o roce 2021. Členské státy se ale dodnes neshodly, který čas by měl platit natrvalo. Polsko během svého předsednictví navrhovalo trvalý letní čas, jiné země chtějí standardní, takzvaný zimní čas.
Česko o věci samo nerozhoduje. Premiér Andrej Babiš (ANO) po zářijovém jednání vlády řekl, že země jen přebírá předpis Evropské unie. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) očekává, že Unie bude mít do konce roku 2026 studii o dopadech časových posunů. Podrobněji jsme to rozebrali v článku o tom, proč je střídání času schválené až do roku 2031.
Co říkají lidé a co zdraví
Podle průzkumu agentur STEM/MARK z roku 2023 by střídání času zrušily dvě třetiny Čechů. Čtyřicet procent dotázaných by si nechalo letní čas, 31 procent zimní. Ministerstvo práce v podkladech pro vládu uvedlo, že negativní vliv posunů na zdraví se v EU zatím prokázat nepodařilo a odborníci popisují jen krátkodobé potíže. Výzkum vnitřních biologických hodin ale podle něj možné dopady naznačuje. Deník Novinky.cz připomíná, že samotný přechod bývá spojován s vyšším počtem dopravních nehod v následujících dnech.
Podzimní posun bývá snesitelnější než jarní, protože hodinu spánku přidává. Pomáhá posunout večerní uléhání postupně a ráno vyjít na denní světlo. O tom, že moderní svět spí méně než dřív, jsme psali na jaře. Opačný, jarní posun hodin dopředu, čeká Česko znovu koncem března.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: www.psp.cz, www.hn.cz, www.zdravotnickydenik.cz
