Konec letního času letos připadá na neděli 25. října 2026. Ve tři hodiny letního času se ručičky posunou zpět na druhou hodinu středoevropského času a noc bude o hodinu delší. Jde o poslední posun podle nařízení vlády č. 348/2021 Sb., které se vztahuje jen na roky 2022 až 2026. Na dalších pět let už vláda schválila nové nařízení.
Kdy se čas mění a koho se to týká
Změna přijde v noci ze soboty 24. na neděli 25. října 2026. Ve 3:00 letního času se hodiny přestaví na 2:00 středoevropského času, druhá hodina ranní tedy proběhne dvakrát. Mobilní telefony, počítače i chytré hodinky se přestaví samy, ručně je potřeba posunout klasické budíky, hodiny v autě, troubu nebo mikrovlnku.
Prakticky se posun dotkne hlavně lidí na nočních směnách, kterým se směna o hodinu prodlouží, a cestujících nočními spoji, s nimiž dopravci v jízdních řádech počítají. Pravidlo samo je jednoduché: letní čas v celé Evropské unii začíná poslední neděli v březnu a končí poslední neděli v říjnu. Letos začal 29. března a skončí právě 25. října. O jarním posunu hodin o hodinu dopředu jsme psali loni.
Nařízení končí rokem 2026, nové už je schválené
Konkrétní termíny stanovuje v Česku nařízení vlády. To dosavadní, č. 348/2021 Sb., nese název Nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2022 až 2026. Vláda ho vydala 30. září 2021 a účinné je od 1. ledna 2022. Letošní říjnová změna je tedy poslední, kterou tento předpis pokrývá.
Prázdné místo ale nevznikne. Na začátku září 2026 vláda na návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) schválila navazující nařízení o zavedení letního času v letech 2027 až 2031 s účinností od 1. ledna 2027. Podle zveřejněných termínů začne letní čas 28. března 2027 a skončí 31. října 2027. V roce 2028 půjde o 26. března a 29. října, v roce 2029 o 25. března a 28. října, v roce 2030 o 31. března a 27. října a v roce 2031 o 29. března a 26. října.
Zrušení střídání neblokuje Praha, ale Rada EU
Česko o střídání času samo nerozhoduje. Přebírá evropský předpis, směrnici 2000/84/ES, která všem členským státům ukládá přejít na letní čas poslední neděli v březnu a vrátit se ke standardnímu času poslední neděli v říjnu. Proto se termíny v nařízeních vlády opakují ve stejném schématu a proto by změnu musela odsouhlasit Unie, nikoli kabinet v Praze.
Konec střídání navrhla Evropská komise 12. září 2018. Předcházela mu veřejná konzultace s přibližně 4,6 milionu odpovědí, v níž se 84 procent účastníků vyslovilo pro zrušení posunů a 16 procent pro jejich zachování. Evropský parlament přijal svou pozici 26. března 2019 a podpořil konec sezonních změn. Rada EU, tedy orgán zastupující členské státy, ale svou pozici dodnes nedokončila, a bez ní návrh dál postoupit nemůže.
Členské země se od roku 2019 neshodly na tom, který čas by měl platit trvale. Polsko během svého předsednictví prosazovalo trvalý letní čas, jiné státy dávají přednost standardnímu času. Podle ministra Juchelky by Unie měla mít do konce letošního roku k dispozici studii o dopadech časových posunů. Jde o ukázku toho, jak evropská legislativa funguje v praxi: dokud se členské státy nedomluví, platí dál původní směrnice. Česko se evropským pravidlům podřídilo vstupem do Evropské unie v roce 2004.
Jak se na posun připravit
Termín ovlivnit nelze, jeho dopad ano. Podzimní posun bývá snesitelnější než jarní, protože hodinu přidává, i tak ale několik dní rozhazuje zaběhaný režim, zejména malým dětem a lidem s nepravidelnou pracovní dobou. Osvědčuje se posouvat dobu uléhání po menších krocích už několik dní předem a ráno vyjít na denní světlo. Že moderní svět spí méně než dřív, jsme popsali v samostatném textu.
Další změna přijde 28. března 2027, kdy se hodiny opět posunou o hodinu dopředu. Podle schváleného nařízení pak bude střídání pokračovat nejméně do roku 2031.
Původní text redakce i117.cz.
