Porodnice Nový Jičín je do konce října dočasně přestěhovaná do Valašského Meziříčí, takže rodit se jezdí tam. V budově novojičínské nemocnice, kde je porodnické a gynekologické oddělení, teče z kohoutků voda s olovem. Naměřené hodnoty podle iROZHLAS místy až desetinásobně překračují limit pro pitnou vodu. Ředitel Tomáš Stejskal v pátek 16. října řekl, že příčinu zatím nezná a že nejspíš jde o staré potrubí. O jeho výměně bude v pondělí jednat s hejtmanstvím.
Kam jet rodit a jak dlouho omezení potrvá
Těhotné ženy z Novojičínska nemocnice posílá do Valašského Meziříčí, asi dvacet kilometrů daleko. Porodnice tam podle iROZHLAS zůstane do konce října. Co bude potom, zatím nikdo neřekl. Kdy nemocnice zruší zákaz pití vody z kohoutků, rozhodnou podle Blesku výsledky dalších kontrolních odběrů.
Stěhovat se bude i gynekologie. Nemocnice podle ředitele Stejskala řeší s operačními obory přesun pacientek i celého oddělení a má připravené tři varianty. Blesk 10. října napsal, že se gynekologicko-porodnické oddělení má během dvou týdnů přesunout do jiných prostor v areálu nemocnice. Pacienti i lékaři zatím dostávají balenou vodu, technici staví na chodby barely s pitnou vodou a v ambulancích montují filtry na olovo. Nemocniční kaple je na čas zavřená a slouží jako sklad.
Problém je v budově číslo jedna
Olovo se objevilo v budově, kde jsou kromě porodnice a gynekologie také ambulance a jednodenní operativa. Nejhorší je to podle ředitele v horním patře s jednodenní operační péčí. Proč k tak prudkému nárůstu olova ve vodě došlo, nemocnice zatím neví. Nejpravděpodobnější vysvětlení je podle Stejskala špatný stav starých rozvodů.
Budovu vlastní Moravskoslezský kraj, nemocnici v pronájmu provozuje skupina Agel. Proto o výměně trubek musí ředitel jednat s krajem. Situaci dozoruje Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje. Její mluvčí Aleš Kotrla uvedl, že kontrola nenašla nedostatky, které by vyžadovaly další opatření nad rámec těch, která nemocnice přijala. Zdravotní komplikace u pacientů ani zaměstnanců podle Blesku nemocnice nezaznamenala.
S olovem v kohoutkové vodě se letos potýkalo i třináct obcí severně od Prahy, kde v září olovo ve vodě z vodojemu Odolena Voda překročilo limit. Tamní případ teď policie prověřuje jako možné obecné ohrožení. Na rozdíl od Nového Jičína tam ale šlo o veřejný vodovod, ne o rozvody v jedné budově.
Co dělat, když máte podezření na olovo doma
Limit pro olovo v pitné vodě je podle vyhlášky 252/2004 Sb. deset mikrogramů na litr. Podle evropské směrnice z roku 2020 klesne nejpozději od roku 2036 na pět mikrogramů. Státní zdravotní ústav upozorňuje, že bez výměny starého olověného potrubí to prakticky nebude možné splnit. Olovo se totiž do vody dostává hlavně z olověných rozvodů uvnitř budov, tedy z části vodovodu, za kterou odpovídá majitel domu, ne vodárna.
Olovo působí dlouhodobě. Hromadí se v těle a poškozuje hlavně nervovou soustavu, dále ledviny a krvetvorbu. Podle SZÚ jsou nejvíc ohrožené děti a těhotné ženy a neurotoxický účinek nemá bezpečný práh. Kdo bydlí ve starém domě a o rozvodech nic neví, může nechat udělat rozbor vody v akreditované laboratoři. Odebírá se první litr vody bez předchozího odpouštění. Laboratorní rozbor se platí zvlášť, mimo běžnou cenu vody za vodné a stočné.
Než budou výsledky, doporučuje SZÚ ráno po noční stagnaci vodu odpustit, a to víc, než kolik se vejde do vnitřního rozvodu, nebo pít balenou vodu. Mytí vodou s olovem zdravotní riziko nepředstavuje. Trvalé řešení je jediné: výměna olověného potrubí.
Zdroj: www.irozhlas.cz, www.szu.cz, www.blesk.cz
