Vaření doma v Česku ubývá. V roce 2024 vařilo denně doma 34 procent lidí, o tři procentní body méně než o dva roky dřív, a hledání receptů na českém Googlu je letos nejnižší od roku 2020. Podle výzkumnice Very Prokopievy ze Stanfordovy univerzity za tím u nejmladší generace stojí nedostatek času, chybějící dovednosti a snadno dostupná hotová jídla. Co to znamená pro rodiny s dětmi a co navrhuje sama vědkyně?
Kolik Čechů ještě vaří
Údaj o 34 procentech lidí, kteří vaří doma každý den, uvedl v pátek 27. října server Seznam Zprávy v rozhovoru s Verou Prokopievou. Oproti roku 2022 jde o propad o tři procentní body. Doplňujícím ukazatelem je vyhledávání receptů: na českém Googlu je v roce 2026 na nejnižší úrovni od roku 2020. Nejčastěji lidé hledají buchty, bábovky a palačinky, od roku 2020 se k nim přidal banánový chlebíček, skořicové šneky, butter chicken nebo kimči. Stejně často jako tyto novinky se ale hledá i svíčková, segedínský guláš a čočka na kyselo.
Proč generace Z vaří méně
Prokopieva, nutriční terapeutka původem z Bulharska, podle rozhovoru vidí tři hlavní důvody: čas, dovednosti a pohodlnou dostupnost hotových a polohotových jídel. Zásadní roli podle ní hraje bydlení. Dokud mladí žijí u rodičů, jedí zpravidla lépe; po odstěhování se jejich strava obvykle zhorší. Mladí lidé ve střední a jižní Evropě jsou na tom podle výzkumnice relativně lépe právě proto, že u rodičů zůstávají déle.
Rozdíl mezi generacemi ilustrují i americká data, která výzkumnice zmiňuje: ve Spojených státech vaří denně 11 procent mladých dospělých, u generace baby boomers je to 26 procent. Z Varny pak uvádí, že přes 41 procent maturantů jedlo denně sladké pečivo a jen 15 procent alespoň dvě porce zeleniny.
Co s tím podle vědkyně dělat
Prokopieva fandí klasickým hodinám vaření na základních školách. Odkazuje na Anglii, kde je vaření od roku 2014 povinné do 14 let, a na Japonsko, kde je výuka o stravování zakotvena v zákoně od roku 2005. Vedle škol navrhuje státní opatření proti nezdravé stravě: výrazné varovné označení na přední straně obalů, zdanění slazených nápojů a omezení marketingu nezdravého jídla mířeného na děti. Diskusi o ceně a složení potravin ostatně v Česku otevírá i to, že kilo cukru v obchodech stojí kolem 15 korun, tedy méně než polovinu ceny z vrcholu potravinové inflace.
Co z toho plyne pro domácnost
Pro rodinný rozpočet má ubývající vaření jasný dopad: stravování mimo domov zdražuje. Oběd v restauraci letos vyjde v průměru na 202,90 koruny, o 36,5 procenta víc než před pěti lety, a víc než polovina lidí si proto nosí jídlo z domova. Kdo chce začít vařit a nepřeplácet, může zkusit plánovat jídla na týden dopředu, jak radí návod na kuchyni bez odpadu. U nákupu hotových výrobků se vyplatí čtení etiket; test proteinových potravin například ukázal, že příplatek za „proteinovou“ verzi se zdaleka nevyplatí vždy.
Jeden údaj z rozhovoru je potřeba čtenáři zasadit do času: tvrzení, že strava v Česku přispěla k 23 procentům všech úmrtí, se podle článku vztahuje k roku 2019. Novější srovnatelné číslo text neuvádí.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
