Oběd v restauraci letos vyjde v průměru na 202,90 koruny, o 36,5 procenta víc než před pěti lety. Podle průzkumu Barometr Food společnosti Edenred, do kterého se zapojilo 3 280 strávníků, kvůli zdražování omezilo návštěvy restaurací 78,4 procenta lidí. Víc než polovina si dnes nosí oběd do práce z domova.
Polední menu přestává být samozřejmostí. Výrazně omezilo chození do restaurací 52,4 procenta dotázaných, uvedla Aneta Martišková ze společnosti Edenred. Kdo do podniku ještě zajde, často šetří přímo u stolu. Nápoj si kvůli cenám odpustilo 43,8 procenta lidí, polévku 41,5 procenta.
Krabička místo menu
Nejvýraznější posun je vidět u jídla z domova. Oběd v krabičce si letos do práce nosí víc než polovina lidí, v roce 2009 to bylo devět procent. Zhruba 53 procent respondentů kvůli vyšším cenám pracovní oběd vynechává a čtvrtina z nich to dělá vždy nebo velmi často. Kolik stojí jídlo připravené doma, jsme nedávno spočítali u školních svačin.
Podle údajů, které citoval Radiožurnál, je většina lidí ochotná dát za oběd nejvýš 170 korun. Průměrná útrata se přitom v září dostala těsně pod 203 korun. Mezi tím, co lidé zaplatit chtějí, a tím, co na účtence skutečně vidí, tak zůstává rozdíl přes třicet korun.
Šetří se i v obchodech. Asi 68 procent lidí kupuje ve slevách alespoň polovinu nákupního košíku, loni to bylo 70,5 procenta. Čtvrtina dotázaných letos přešla na levnější značky potravin a pětina omezila nákup kvalitnějších či prémiových potravin. Jak se v září vyvíjely ceny potravin od másla po zeleninu, jsme popsali samostatně.
Restaurace přicházejí o stálé hosty
Úbytek poledních hostů pociťují i podniky. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy přicházejí o pravidelné strávníky, a polední menu proto zdražují. Prouza upozornil i na méně viditelný dopad: na pracovištích se podle něj vytrácejí vazby mezi kolegy, kteří spolu dřív chodili na oběd. Na podzim přitom restaurace lákají i na akce, jako je Restaurant Week s menu od 490 korun.
V mezinárodním srovnání jsou Češi na ceny citliví. Restaurace by kvůli zdražování omezilo 89 procent z nich, o sedm procentních bodů víc než celosvětový průměr. Vyšší podíl vyšel jen v Bulharsku a Uruguayi, shodně 93 procent.
Kolik pokryje příspěvek zaměstnavatele
Část ceny oběda může zaplatit zaměstnavatel. Příspěvek na stravování, ať jde o stravenky, nebo peněžní stravenkový paušál, je letos osvobozený od daně a pojistného do 129,50 koruny za směnu. Částka odpovídá 70 procentům horní hranice stravného pro pracovní cestu v délce 5 až 12 hodin, kterou vyhláška ministerstva práce č. 573/2025 Sb. stanovila na 185 korun. Nárok vzniká za směnu odpracovanou alespoň v délce tří hodin. Ani maximální osvobozený příspěvek tedy průměrný oběd v restauraci nepokryje, zbylých zhruba 73 korun doplácí strávník sám.
Méně soli, víc zeleniny
Průzkum zachytil i změnu nároků na samotné jídlo. Na vyvážené stravování klade větší důraz 48,8 procenta lidí, o osm bodů víc než loni. Méně soli v jídle si přeje 73,4 procenta dotázaných, čerstvou zeleninu na talíři očekává 81,4 procenta a 77,6 procenta dává přednost grilovanému nebo pečenému jídlu před smaženým.
Podle dietologa Petra Havlíčka, který o stravování mluvil pro Radiožurnál, cenu závodního oběda ovlivňuje i to, kolik je zaměstnavatel ochoten přispět. Kvalitní suroviny se podle něj do ceny promítnou, nebo se musí slevit z některých standardů.
Zdroj: echo24.cz, irozhlas.cz, businessinfo.cz
