Platy zdravotníků v nemocnicích a na záchrance mají příští rok podle odborů růst nejméně o šest procent. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče v čele s Dagmar Žitníkovou to ve čtvrtek 15. října požádal po ministerstvu zdravotnictví a obrátil se dopisem i na premiéra Andreje Babiše (ANO). Stálo by to podle odborů zhruba 12 miliard korun. Návrh úhradové vyhlášky, kterou musí ministr Adam Vojtěch (ANO) vydat do konce října, s tím ale nepočítá: nemocnicím zvyšuje platby od pojišťoven zhruba o 3,5 procenta.
Co je úhradová vyhláška a kdo rozhoduje o výplatách
Úhradová vyhláška určuje, kolik peněz z veřejného zdravotního pojištění dostanou v příštím roce jednotlivé druhy zdravotnických zařízení. Na jaře o tom jednají zástupci patnácti segmentů se zdravotními pojišťovnami. Letos se podle ministra domluvilo dvanáct z nich, nemocnice s akutní lůžkovou péčí ale mezi nimi nebyly. Jejich úhrady proto stanoví ministerstvo vyhláškou.
Samotné platy zdravotníků vyhláška nestanoví. Určuje, kolik peněz nemocnice dostanou, a z toho pak vyplácejí mzdy i provoz. Vojtěch to v červnu v pořadu Poledne s Moravcem shrnul slovy: „Platy budou moci růst pouze tak, aby si to mohly ty segmenty dovolit.“ Odbory proto chtějí, aby peníze na mzdy byly ve vyhlášce samostatnou, účelově vázanou složkou a aby nemocnice musely zvýšení prokázat.
Proč zrovna šest procent
Odbory se opírají o státní prognózu, podle které má průměrná mzda v Česku příští rok vzrůst o 6,2 procenta. „Legitimní požadavek je, aby platy a mzdy zdravotníků nerostly méně než mzdy v národním hospodářství,“ uvedla Žitníková podle Zdravotnického deníku. Už v září svaz spočítal, že šestiprocentní růst by u vyjmenovaných segmentů vyšel na 12,56 miliardy korun, při započtení všech poskytovatelů hrazených z pojištění na 18,19 miliardy.
Peníze v systému podle odborů jsou. Příjmy veřejného zdravotního pojištění mají příští rok vzrůst o 44 miliard na 605 miliard korun, na účtech pojišťoven navíc ležely ke konci července přes 44 miliardy. Svaz také kritizuje, že podle jeho propočtů by psychiatrické nemocnice dostaly o 6,3 procenta méně a fakultní a velké nemocnice jen o 1,55 procenta víc.
Ministerstvo: šlo by to jen na dluh
Vojtěch odpovídá, že zdravotníci si odpovídající odměnu zaslouží, ale nemůže slíbit výdaje, které by znamenaly další zadlužení a destabilizovaly veřejné zdravotní pojištění. „Navýšení platů požadovaného odbory by bylo možné dosáhnout pouze za cenu deficitního hospodaření,“ uvedl mluvčí ministerstva Martin Novotný. Prioritou vyhlášky na rok 2027 je vyrovnaný rozpočet. Podle Zdravotnického deníku ministerstvo v poslední verzi zvedlo růst úhrad pro akutní lůžkovou péči z 3,5 na 3,6 procenta, nemocnice by tak dostaly téměř 280 miliard korun.
Vláda zároveň chce příští rok ušetřit tři miliardy na provozu pojišťoven a další tři na straně poskytovatelů. Kolik do systému pošle stát za děti, důchodce a nezaměstnané, určuje státní rozpočet na rok 2027.
Co bude, když požadavek neprojde
Vyhláška musí vyjít do konce října bez ohledu na to, jestli se ministerstvo s odbory dohodne, a platí od ledna. Odbory teď spoléhají hlavně na jednání s premiérem, termín schůzky ale zatím známý není. Podobný spor se vedl i loni: na podzim 2025 svaz kvůli vyhlášce na rok 2026 vyhlásil stávkovou pohotovost a požadoval desetiprocentní růst.
Pro srovnání: policistům a hasičům přidá stát 2 600 až 2 900 korun měsíčně a minimální mzda stoupne od ledna na 24 900 korun. Odbory zároveň odmítají chystanou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má rozšířit pravomoci pojišťoven. Ministerstvo s nimi chce v příštích týdnech jednat. Mezi chystané změny patří i bonus až 1 500 korun za absolvované preventivní prohlídky.
Zdroj: www.novinky.cz, www.zdravotnickydenik.cz, www.zdravotnickeodbory.cz
