Potraty v Polsku by mohly být znovu legální i při vážných vadách plodu. Dolní komora polského parlamentu, Sejm, v úterý 20. října schválila novely, které tuto možnost vracejí a zároveň přestávají trestat pomoc při potratu. Tím by se zrušila část omezení platných od roku 2021. Podle agentury Reuters je ale téměř jisté, že zákon zablokuje prezident Karol Nawrocki, který jakoukoli liberalizaci odmítá.
Co dnes v Polsku platí
Polsko má jedny z nejpřísnějších pravidel v Evropě. Přerušení těhotenství je legální jen ve třech případech: když vzniklo znásilněním nebo incestem, nebo když je ohrožené zdraví či život ženy. Ještě před pěti lety šlo o potrat požádat i kvůli závažným abnormalitám plodu. Ústavní soud ale v roce 2021 rozhodl, že je to protiústavní, a v zemi tím začal platit téměř úplný zákaz. Rozhodnutí vyvolalo rozsáhlé protesty v ulicích polských měst.
Proevropská koalice premiéra Donalda Tuska vyhrála volby v roce 2023 mimo jiné se slibem, že omezení zmírní. Vláda už dříve v rámci platných pravidel rozšířila přístup k potratům z důvodu duševního zdraví ženy. Polský ústavní soud přitom vzbudil pozornost i jinými verdikty, například když označil klimatická pravidla EU za rozporná s polskou ústavou.
Co by novela změnila
Sejm hlasoval o dvou předlohách. Novela zákona o plánování rodiny obnovuje možnost legálně ukončit těhotenství při závažných vadách plodu. Změna trestního zákoníku ruší trestnost pomoci při provedení potratu. Podle polské organizace Federa, která se právům žen věnuje, prošla jedna z předloh poměrem 233 hlasů proti 203, druhá těsněji, 217 hlasy proti 213.
Samostatný a mnohem odvážnější návrh, který by potrat povolil bez udání důvodu do 12. týdne těhotenství, zůstává zatím v parlamentních výborech. Federa kritizuje, že schválené novely řeší jen část problémů, a na čtvrtek 22. října svolala protesty po celém Polsku.
Co se stane, když prezident zákon vetuje
Novely teď míří do Senátu a pak k podpisu prezidentovi. Nacionalisticky orientovaný Karol Nawrocki dal podle Reuters najevo, že jakoukoli liberalizaci zablokuje. K přehlasování prezidentského veta je v Sejmu potřeba třípětinová většina. Výsledky úterního hlasování ukazují, že tolik hlasů vládní koalice nemá. Pokud tedy prezident veto skutečně použije, zůstane v platnosti dnešní přísná úprava.
Tuskova vláda tak naráží na odpor prezidenta v jedné z otázek, které polskou společnost rozdělují nejvíc. Polský premiér je přitom výrazně slyšet i v otázkách bezpečnosti, kde jeho varování před hybridní válkou Ruska komentoval i český premiér.
Zdroj: www.novinky.cz, en.federa.org.pl
