V historickém kontextu Česká republika zaznamenala epidemii toxoplazmózy v roce 1994 s více než 2000 hlášenými případy. Ačkoli bylo za uplynulý rok hlášeno pouhých 71 případů a za první tři čtvrtletí tohoto roku 53 případů, odborníci odhadují, že latentní forma tohoto onemocnění může postihnout 15 až 25 % populace. „Dostupná data o podílu latentně infikovaných pro takto výrazný pokles nesvědčí. Domníváme se, že skutečný počet případů je mnohem vyšší,“ uvedl Petr Kodym, vedoucí Národní referenční laboratoře pro toxoplazmózu.
Celosvětově je toxoplazmózou postižena přibližně třetina populace. Přenos je často způsoben kontaminovaným prostředím obsahujícím oocysty, což jsou infekční stádia parazita vylučovaná s kočičím trusem. Kontaminace může pocházet z hlíny, pískovišť nebo špatně omyté zeleniny. I když jsou kočky hlavními nositeli, parazit může být přítomen i u jiných kočkovitých šelem, ptáků a savců.
Většina lidí s normální imunitou nemá žádné příznaky nebo jen mírné. Pouze 5 % nakažených projeví příznaky podobné chřipce. Po akutní fázi onemocnění se vytvoří doživotní imunita. V případě osob s oslabeným imunitním systémem může onemocnění způsobit vážné komplikace, včetně zánětu srdečního svalu a poškození jater či nervového systému. U těhotných žen může akutní infekce způsobit poškození plodu.
„Vrozená toxoplazmóza postihuje zejména mozek a smysly plodu, může být také příčinou potratu či vrozených vývojových vad. Pokud ale nákazu u těhotné ženy odhalíme včas, lze nasazenou léčbou riziko přenosu na plod snížit, a dokonce i potlačit některé již přítomné symptomy,“ podotkla Markéta Geleneky z Kliniky infekčních nemocí 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Bulovka.
Zdroj: novinky.cz
