Moskva – Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB), hlavní nástupkyně sovětské KGB, získá pravomoc zřídit a provozovat vlastní síť vazebních věznic. Návrh zákona, který jí tuto možnost dává, schválila v konečném čtení Státní duma, dolní komora ruského parlamentu. Podle zákonodárců je tento krok nezbytný kvůli prudkému nárůstu zpravodajských a podvratných aktivit cizích mocností od začátku války na Ukrajině.
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a po vstupu Ruska do Rady Evropy v roce 1996 přišla FSB o formální kontrolu nad sítí vazebních věznic, ačkoliv si v nich udržela významný neformální vliv. Nyní se jí tato pravomoc vrací v plném rozsahu.
Vasilij Piskarjov, předseda výboru Státní dumy pro bezpečnost a boj s korupcí, potvrdil schválení zákona. „Zákon umožňuje zadržování osob obviněných ze zločinů proti státní bezpečnosti v oddělených vazebních zařízeních pod jurisdikcí FSB Ruska,“ uvedl Piskarjov na sociální síti Telegram. Důvodová zpráva k zákonu upřesňuje, že tato zařízení budou spravovat vojenští příslušníci státní bezpečnosti, uvedl server kyivpost.
Piskarjov rovněž uvedl, že počet případů vlastizrady, špionáže a terorismu se za poslední desetiletí ztrojnásobil, přičemž počet obviněných v těchto kauzách vzrostl až čtyřnásobně.
FSB, sídlící na Lubjanském náměstí v centru Moskvy, je jednou z nejmocnějších zpravodajských agentur na světě. Disponuje rozsáhlými kapacitami v oblasti kontrarozvědky, boje proti terorismu, kybernetické bezpečnosti, lidských zdrojů a speciálních jednotek. Její ředitel, Alexandr Bortnikov, se zodpovídá přímo prezidentu Vladimiru Putinovi, který sám v 80. letech působil jako důstojník KGB ve východním Německu a v roce 1999, těsně před svým jmenováním premiérem, vedl samotnou FSB.
Oponenti Kremlu tvrdí, že Putin vybudoval stále represivnější politický systém, který se silně opírá právě o FSB. Naopak jeho stoupenci argumentují, že Rusko čelí hybridnímu útoku ze strany velkých západních mocností a potřebuje silnou FSB k zajištění bezpečnosti a ochraně suverenity země.
Aby se návrh stal zákonem, musí jej ještě schválit horní komora parlamentu, Rada federace, a následně podepsat prezident Putin. Tyto kroky jsou však po schválení v Dumě obvykle již jen formalitou. Zákon by měl vstoupit v platnost 1. ledna 2026. Tento krok je vnímán jako další posílení pravomocí bezpečnostních složek v rámci rostoucího tlaku na disent a opozici v Rusku.
