Astronomům se pomocí Webbova vesmírného teleskopu podařilo získat přesvědčivé důkazy o existenci planety s hmotností podobnou Saturnu, která obíhá kolem mladé a relativně blízké hvězdy TWA 7. Pokud se objev potvrdí, půjde o první planetu, kterou Webbův teleskop objevil pomocí přímého zobrazení, a zároveň o nejlehčí planetu, jaká kdy byla touto metodou spatřena.
Mezinárodní tým vědců pod vedením Dr. Anne-Marie Lagrange z Pařížské observatoře detekoval slabý infračervený zdroj v disku trosek obklopujícím hvězdu TWA 7. K objevu, který byl publikován v prestižním časopise Nature, využili vědci koronograf na palubě přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument).
Jak objev probíhal?
Technika, kterou astronomové použili, se nazývá zobrazování s vysokým kontrastem. Funguje na principu pečlivého potlačení oslňujícího světla mateřské hvězdy pomocí speciální clony, tzv. koronografu. To vědcům umožňuje odhalit mnohem slabší objekty v její těsné blízkosti, které by jinak zůstaly zcela neviditelné.
Po odečtení zbytkového světla hvězdy pomocí pokročilého zpracování obrazu se 21. června 2024 v datech objevil slabý infračervený zdroj. Jeho poloha, jas a barva odpovídají teoretickým předpovědím pro mladou planetu, která svou gravitací formuje okolní disk materiálu.
„Naše pozorování odhalují silného kandidáta na planetu, která utváří strukturu disku trosek hvězdy TWA 7. Její poloha je přesně tam, kde jsme očekávali, že planetu s takovou hmotností najdeme,“ uvedla vedoucí týmu Anne-Marie Lagrange.
Profil planetárního kandidáta
Objekt, předběžně označený jako TWA 7b, se nachází přibližně padesátkrát dále od své hvězdy, než je Země od Slunce. Prvotní analýzy naznačují, že by se mohlo jednat o mladou a relativně chladnou planetu s hmotností asi 0,3násobku Jupiteru (tedy přibližně 100 Zemí) a teplotou kolem 47 stupňů Celsia (320 Kelvinů).
Masivní blackout ve Španělsku: Provozovatel sítě viní solární elektrárnu, Iberdrola vinu odmítá
Klíčové je, že se zdroj nachází v mezeře jednoho ze tří prachových prstenců, které byly kolem hvězdy TWA 7 objeveny již dříve pozemními teleskopy. Právě přítomnost takových mezer je považována za důsledek gravitačního vlivu obíhajících planet, které si „čistí“ svou dráhu.
„Tento dalekohled nám umožňuje pořizovat snímky planet s hmotností podobnou těm v naší sluneční soustavě, což představuje vzrušující krok vpřed v našem chápání planetárních systémů, včetně toho našeho,“ dodala spoluautorka studie Mathilde Malin z Univerzity Johnse Hopkinse.
Proč je objev tak významný?
Pokud se existence planety TWA 7b potvrdí, půjde o první případ, kdy byla planeta přímo spojena s formováním disku trosek. To by vědcům poskytlo unikátní pohled na rané fáze vývoje planetárních systémů. Navíc by mohlo jít o první pozorovaný náznak tzv. trojánského disku – souboru prachu zachyceného na oběžné dráze planety.
Hvězda TWA 7 (známá také jako CE Antilae) je ideálním cílem pro taková pozorování. Je mladá (asi 6,4 milionu let), nachází se „jen“ 111 světelných let daleko a její disk je k nám natočen téměř čelně, což usnadňuje pozorování.
Tento objev podtrhuje mimořádné schopnosti Webbova teleskopu nacházet dosud nespatřené planety s nízkou hmotností. Další pozorování se zaměří na potvrzení planetárního statusu objektu a zpřesnění jeho vlastností. I jako předběžný výsledek však ukazuje, jaké nové hranice Webbův teleskop otevírá v objevování a charakterizaci exoplanet.
