Oteplení o 2,8 °C do konce století čeká planetu, pokud státy nezmění současnou klimatickou politiku. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) o takzvané emisní mezeře, kterou zveřejnil iROZHLAS 21. října. Pro Česko jsou ale důležitější jiná čísla: podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) je posledních třicet let u nás o 1,8 °C teplejších než před průmyslovou érou a do konce století se může Česko oteplit o 2,6 až 4 °C.
Co říká zpráva OSN
UNEP každý rok porovnává, kam míří emise skleníkových plynů a kam by mířit měly, aby svět dodržel cíle Pařížské dohody. Letošní výsledek je horší než loni. Při současných politikách vychází oteplení do roku 2100 asi na 2,8 °C oproti předindustriální době. Kdyby státy splnily všechny oznámené závazky, bylo by to 2,6 °C, zatímco loňská zpráva počítala pro tento scénář s 2,5 °C. Jen v nejoptimističtější variantě, kdy všechny země splní i cíle uhlíkové neutrality, by se oteplení zastavilo na 2,1 °C.
Zhoršení podle UNEP souvisí především s tím, že Spojené státy, druhý největší producent skleníkových plynů po Číně, ustoupily od svých plánů na ochranu klimatu. Pozitivní zprávou je naopak růst obnovitelných zdrojů: jejich kapacita od Pařížské dohody rostla zhruba třikrát rychleji, než se čekalo.
Aby se oteplení udrželo na 1,5 °C, musely by emise oproti roku 2025 klesnout o 18 procent do roku 2030 a o 45 procent do roku 2035. Při plnění všech dnes plánovaných opatření by ale klesly nejvýš o osm procent do roku 2030 a o 15 procent do roku 2035. Šéfka UNEP Inger Andersenová připomněla, že každý zlomek stupně navíc zvyšuje riziko povodní, vln veder a lesních požárů.
Česko se otepluje rychleji než svět
Teplota v Česku podle Zahradníčka roste výrazněji od osmdesátých let minulého století. Poslední dekáda byla nejteplejší v historii měření a všech pět nejteplejších let přišlo po roce 2014. Zatímco globální průměr se teprve v letech 2023 až 2025 podle služby Copernicus poprvé dostal přes 1,5 °C, v Česku je posledních třicet let teplejších o 1,8 °C.
Klimatické modely pro Česko počítají do poloviny století s oteplením o 2,1 až 2,8 °C a do konce století o 2,6 až 4 °C. Nejpesimističtější scénář bez opatření uvažuje až o pěti stupních oproti dnešku, při výrazných opatřeních by to mohlo být jen 1,5 °C.
Co to znamená v praxi
Zpráva OSN ani klimatolog nevyčíslují konkrétní dopady na české sucho nebo srážky. Letošek ale ukázal, jak se teplé a suché roky projevují v praxi: Jihočeský kraj vyhlásil stav sucha a Husinecká přehrada téměř vyschla, úroda obilí byla nejnižší za čtrnáct let a kvůli nedostatku vody se nekoná ani tradiční výlov Rožmberka.
Generální tajemník OSN António Guterres k nové zprávě řekl, že překročení hranice 1,5 °C neznamená kapitulaci. Podle UNEP rozhoduje o výsledku hlavně to, jak rychle státy sníží emise v příštích deseti letech. Pro Česko a celou Evropu s tím souvisí i nástroje, které se projeví v peněženkách domácností, například emisní povolenky ETS2 na vytápění a pohonné hmoty od roku 2027.
Zdroj: www.irozhlas.cz, www.unep.org
