Na observatoři Roque de los Muchachos na kanárském ostrově La Palma byly ve čtvrtek 15. října slavnostně uvedeny do provozu čtyři velké teleskopy LST s třiadvacetimetrovými zrcadly. Jsou to první teleskopy CTAO na severní polokouli. Budou zachycovat stopy gama záření s velmi vysokou energií a pomohou hledat původ kosmického záření i částice temné hmoty. Česko patří mezi zakládající členy observatoře a české týmy stavěly optiku těchto dalekohledů.
Co teleskopy hledají
Čtveřice dalekohledů typu LST (Large-Sized Telescope) tvoří základ severní části budoucí observatoře CTAO (Cherenkov Telescope Array Observatory). Ta má mít přes 60 teleskopů tří velikostí: na La Palmě a na observatoři Paranal v chilské poušti Atacama. Astronomové jimi chtějí sledovat fotony s vyššími energiemi, než jaké se dosud podařilo změřit.
Teleskopy se zaměří na nejprudší děje ve vesmíru, jako jsou supermasivní černé díry nebo neutronové hvězdy. Mají pomoci vysvětlit, odkud přichází kosmické záření, hledat stopy po anihilaci částic temné hmoty a ověřovat, jestli se někde neobjevují odchylky od Einsteinovy speciální teorie relativity. Podobným směrem míří i výzkum vysokoenergetických neutrin, za který letos dostal Francis Halzen Nobelovu cenu za fyziku.
Záblesk v atmosféře
Když gama záření s velmi vysokou energií vnikne do zemské atmosféry, vznikne sprška částic a krátký, slabý záblesk modravého Čerenkovova záření. Ten teleskopy zachytí pomocí obřích zrcadel a velmi rychlých kamer.
Velké teleskopy LST jsou citlivé i na záření s nižší energií, zhruba od 20 GeV po několik TeV. Protože se gama záření na cestě vesmírem postupně pohlcuje, a to tím rychleji, čím vyšší má energii, umožní LST vidět vzdálenější zdroje. Podle ČT24 mohou zachytit jasné gama záblesky z doby před zhruba dvanácti miliardami let, kdy vesmíru nebyly ani dvě miliardy let. Všechny čtyři přístroje sledují stejnou spršku částic současně z různých směrů, takže zaznamenají i slabší zdroje a přesněji určí, odkud záření přišlo a jakou mělo energii.
Co na La Palmě dělají Češi
Na projektu LST spolupracují instituce z jedenácti zemí. Česko se na výstavbě observatoře podílí od počáteční fáze návrhu. Zapojily se Fyzikální ústav AV ČR, Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého v Olomouci, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy a Astronomický ústav AV ČR.
Českou stranu v řídicím výboru spolupráce LST zastupuje Dušan Mandát. Podle něj měli čeští vědci na starosti hlavně výstavbu optického systému teleskopů. Podílejí se také na provozu prvního dalekohledu LST-1 a na analýze naměřených dat. Česká účast ve velkých mezinárodních projektech není ojedinělá, čeští vědci se podílejí například i na výzkumu termojaderné fúze.
Kdy bude observatoř hotová
„Dokončení soustavy LST završuje více než patnáct let mezinárodní spolupráce a technologických inovací,“ řekl hlavní řešitel spolupráce LST a mluvčí konsorcia CTAO Masahiro Tešima. Slavnostního zahájení se podle ČT24 zúčastnilo 250 vědců a vědkyň.
První teleskop LST-1 byl otevřen už v roce 2018 a ve zkušebním provozu pozoroval pulzary, aktivní jádra vzdálených galaxií, novy i gama záblesky. Teď se k němu přidaly LST-2 až LST-4. Všechny čtyři projdou zkušební fází a v příštích letech se zapojí do provozu CTAO. Podle kanárské stanice RTVC má observatoř CTAO převzít LST-1 v roce 2027, ještě před začátkem prvních vědeckých pozorování. Na La Palmě mají později přibýt i středně velké teleskopy. Přesný termín dokončení celé observatoře zdroje neuvádějí. Jižní část vzniká v Chile, v oblasti, kde astronomové zároveň bojují o jednu z nejtemnějších nocí na Zemi.
