Berlín – Německá vládní koalice CDU/CSU a SPD čelí rostoucímu vnitřnímu napětí. Na pozadí hluboké ekonomické krize a masivního zadlužování se rozhořel ostrý spor o směřování energetické a klimatické politiky. Zatímco ministryně hospodářství Katherina Reicheová (CDU) volá po realistickém přehodnocení Zelené dohody, její socialistický koaliční partner se tomu brání. Německý průmysl mezitím bije na poplach a varuje, že bez radikální změny kurzu a snížení cen energií mu hrozí kolaps.
Po předčasných volbách v únoru vznikla v Německu velká koalice konzervativců a socialistů, která se okamžitě musela potýkat s propadem ekonomiky a rostoucím vlivem opoziční AfD. Nyní se však naplno projevují ideologické rozpory uvnitř vlády. Klíčovou postavou snah o revizi zelené politiky se stala ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová. Bývalá generální ředitelka energetické společnosti Westenergie dala jasně najevo, že hodlá opustit ideologický přístup svých předchůdců ze strany Zelených.
Její nedávná účast na setkání evropské jaderné aliance vyvolala ostrou reakci ministra životního prostředí Carstena Schneidera (SPD), který trvá na německém odklonu od jádra. Reicheová, podporovaná kancléřem Friedrichem Merzem (CDU), však prosazuje „technologickou otevřenost“ a na základě dohody s francouzským prezidentem Macronem usiluje o to, aby byla jaderná energetika v EU postavena na roveň obnovitelným zdrojům. „Frázi ‚Slunce neposílá účet‘ ode mne neuslyšíte. To si můžete vymyslet, jen když o energii nic nevíte,“ prohlásila ministryně a nepřímo zpochybnila i německý cíl dosáhnout klimatické neutrality již v roce 2045.
Průmysl a odbory varují před kolapsem
Tento obrat je přímou reakcí na zoufalou situaci německého průmyslu. Odboroví předáci z klíčových energetických a ocelářských podniků zaslali kancléři Merzovi otevřený dopis, v němž energetickou transformaci označili za „naprosto zpackanou operaci na otevřeném srdci naší ekonomiky“. Varují, že „pacientovi hrozí smrt na operačním stole“.
Rána pro „zelenou“ ocel: Gigant ArcelorMittal couvá z miliardového projektu v Německu
„Jsme v nejhorší hospodářské krizi od druhé světové války. Jen loni bylo zrušeno 100 000 průmyslových pracovních míst bez náhrady,“ píší odboráři. Kritizují, že masivní investice do solární a větrné energie za 35 let nepřinesly energetickou bezpečnost, ale naopak nejvyšší ceny elektřiny v Evropě. Jejich klíčovým požadavkem je zavedení průmyslové ceny elektřiny ve výši pěti eurocentů za kWh (asi 1,25 Kč), což je méně než třetina současné průměrné ceny.
Vláda v pasti mezi dluhy a sliby
Reicheová se snaží průmyslu vyjít vstříc rozšířením dotací na ceny elektřiny, což by státní rozpočet stálo přibližně 4 miliardy eur. Vláda však čelí obrovským finančním problémům. Aby mohla investovat do zaostalé infrastruktury, digitalizace a armády, schválila navýšení státního dluhu o historických 500 miliard eur.
V této situaci se střetávají priority obou koaličních stran. Zatímco CDU/CSU by ráda ulevila firmám i domácnostem, SPD odmítá šetřit na masivním sociálním programu „Bürgergeld“, který ročně stojí sedm miliard eur a podporuje téměř 4,5 milionu lidí. Peníze na slíbené zlevnění energií pro domácnosti tak v rozpočtu chybí.
Ministryně Reicheová navíc upozorňuje na astronomické náklady spojené s budováním energetických sítí, které mají do roku 2040 dosáhnout 500 miliard eur, a navrhuje omezit další expanzi obnovitelných zdrojů. S tím však naráží na tvrdý odpor nejen u Zelených, ale i v části vlastní koalice. Budoucnost německé ekonomiky i Zelené dohody tak visí na vlásku a s obavami ji sleduje i sousední Česko, pro které je zdraví německého hospodářství klíčové.
zdroj: dw, tagesschau, handelsblatt
