PRAHA – Od rozdělení Československa uplynulo více než třicet let, během nichž se obě země vydaly vlastní politickou cestou. Přesto zůstávají kulturní, společenské i rodinné vazby mezi Čechy a Slováky mimořádně silné. O to překvapivější je zjištění, že počet osob slovenského původu v nejvyšších patrech české politiky je za celou dobu existence samostatné České republiky minimální. Celému seznamu pak jednoznačně dominuje jediná osoba – Andrej Babiš.
Česká republika od svého vzniku v roce 1993 umožnila Slovákům žijícím na svém území snadné nabytí českého občanství, což jim otevřelo dveře i do politického života. Navzdory tomu se v křeslech ministrů, předsedů parlamentních komor nebo premiérů objevovali téměř výhradně politici narození na území České republiky.
Fenomén Andrej Babiš: Od ministra k premiérovi
Jedinou a naprosto zásadní výjimkou, která potvrzuje pravidlo, je Andrej Babiš. Rodák z Bratislavy, který v Česku vybudoval své podnikatelské impérium, se stal nejvýraznějším politikem slovenského původu v novodobé české historii.
-
Ministr financí (2014–2017): Po úspěchu svého hnutí ANO ve volbách v roce 2013 se stal vicepremiérem a ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky. V této roli získal značný politický vliv.
-
Předseda vlády (2017–2021): Po vítězných volbách v roce 2017 byl jmenován premiérem České republiky. Stal se tak jediným člověkem narozeným na Slovensku, který kdy stanul v čele české vlády.
Jeho slovenský původ se v politickém boji stal opakovaným tématem, ať už v souvislosti s jeho evidencí u StB, která je vedena na Slovensku, nebo v rámci kritiky jeho oponentů. Přesto pro většinu jeho voličů nehrál jeho původ zásadní roli.
Hledání dalších jmen
Při pohledu na seznamy všech českých vlád od roku 1993 je Andrej Babiš prakticky jediným jednoznačným příkladem člena vlády narozeného na Slovensku. Ostatní vrcholné ústavní funkce, jako je post prezidenta republiky, předsedy Poslanecké sněmovny či Senátu, nikdy osoba slovenského původu nezastávala.
V politice a státní správě se samozřejmě pohybuje řada osob se slovenskými kořeny, často jde ale o politiky, kteří se již narodili v Česku slovenským rodičům, nebo působí na nižších pozicích, například jako náměstci či poradci.
Livia Klausová: Slovenka v roli první dámy
Ačkoliv se nejedná o volenou či vládní funkci, nelze opomenout významnou roli Livie Klausové, manželky prezidenta Václava Klause. Jako první dáma v letech 2003–2013 byla rodačka z Bratislavy velmi viditelnou a respektovanou osobností veřejného života. Po skončení prezidentského mandátu svého manžela působila také jako česká velvyslankyně na Slovensku, čímž symbolicky propojila oba státy.
Výjimka potvrzující pravidlo
Navzdory tisícům Slováků žijících v Česku a hlubokým vazbám mezi oběma národy zůstává účast osob slovenského původu v nejvyšších vládních funkcích naprostou raritou. Příběh Andreje Babiše ukazuje, že slovenský původ není nepřekonatelnou překážkou pro dosažení nejvyšší politické funkce v zemi. Jeho kariéra je však spíše ojedinělým fenoménem než důkazem o masivním zapojení Slováků do české vrcholné politiky. Zdá se, že i přes nadstandardní vztahy si oba národy po rozdělení federace střeží své politické elity jako převážně národní doménu.
