Generální ředitel automobilky Ford, Jim Farley, si vzal ponaučení z více než sto let starého kroku zakladatele Henryho Forda. Když se dozvěděl, že mladí zaměstnanci si musí přivydělávat na nočních směnách u Amazonu, aby vůbec vyšli s penězi, rozhodl se pro zásadní a nákladnou změnu.
Henry Ford v roce 1914 šokoval průmyslový svět, když více než zdvojnásobil mzdu dělníků na 5 dolarů za den. Jeho cílem nebylo jen snížit obrovskou fluktuaci, ale také vytvořit střední třídu, která by si mohla dovolit koupit jeho vlastní výrobky. O více než sto let později čelil jeho jmenovec Jim Farley podobnému problému, i když v jiném kontextu.
Na Aspen Ideas Festivalu Farley přiznal, že si uvědomil vážnost situace během jednání s odbory. Starší, zkušení zaměstnanci ho varovali: „Žádní mladí lidé tady nechtějí pracovat. Jime, platíš jim 17 dolarů na hodinu a oni jsou naprosto ve stresu.“
Farley se dozvěděl, že někteří mladí pracovníci po sedmihodinové směně ve Fordu nastupují na další osmihodinovou šichtu v distribučních centrech Amazonu a spí jen tři až čtyři hodiny denně. Tato realita ho přiměla jednat, uvedl server fortune.
Kanada a EU uzavřely obranný pakt. Chtějí snížit závislost na USA
V rámci dohody s odborovým svazem United Auto Workers (UAW) z roku 2019 Ford zavedl systém, který umožňuje dočasným zaměstnancům po dvou letech nepřetržité práce přejít na plný úvazek. To jim zajistilo nejen vyšší mzdu, ale i podíly na zisku a lepší zdravotní pojištění.
Farleyho krok je součástí širšího problému, kterému čelí americký výrobní sektor – nedaří se mu přilákat mladé lidi. I přes rostoucí zájem o odborná učiliště se mladá generace továrním pozicím vyhýbá, a to především kvůli nízkým mzdám. Průměrná mzda ve výrobě v USA je přibližně 25 dolarů na hodinu, což je výrazně pod celostátním průměrem.
I přes snahu automobilky situaci zlepšit se Ford nevyhnul napětí. V roce 2023 tisíce jeho zaměstnanců stávkovaly za lepší platové podmínky. Nová dohoda s odbory dále zkrátila dobu potřebnou pro přechod na plný úvazek. Farley stávku označil za „zbytečnou“, ale zároveň zdůraznil, že odpovědnost za zlepšení podmínek pro dělníky neleží jen na Fordu.
„Po 120 letech máme zdroje i know-how, jak tyto problémy řešit, ale potřebujeme větší pomoc od ostatních,“ dodal s odkazem na potřebu vládních investic do odborného vzdělávání po vzoru Německa.
