Emise oxidu uhličitého (CO₂) u populárního a bezporuchového modelu Honda Civic s dieselovým motorem 1.6 i-DTEC se v průběhu let měnily v závislosti na modelovém roce a použité metodice testování. Pochopení těchto rozdílů je klíčové pro hodnocení dnešního ekologického profilu vozidla, zejména v kontextu přechodu na přísnější emisní normy.
Vývoj oficiálních emisí CO₂ (NEDC):
Hodnoty emisí CO₂ pro model Honda Civic 1.6 i-DTEC, měřené podle staršího testovacího cyklu NEDC (New European Driving Cycle), vykazovaly postupný pokles:
-
2012–2013: Podle údajů automobilky Honda dosahoval tento model emisí 95 g/km CO₂.
-
2014–2015: V některých specifikacích a recenzích byla uváděna hodnota 94 g/km CO₂. Tato hodnota je tedy oficiální pro určité modelové roky a konfigurace.
-
2018: Po úpravách motoru klesly emise modelu na 93 g/km CO₂ podle revidovaného testu NEDC.
Je důležité zdůraznit, že tyto hodnoty byly získány metodikou NEDC, která byla později nahrazena cyklem WLTP (Worldwide Harmonized Light Vehicles Test Procedure), jenž lépe reflektuje reálné jízdní podmínky.
Přechod na WLTP a odhadované hodnoty:
Novější testovací cyklus WLTP zpravidla vykazuje vyšší hodnoty emisí CO₂ a spotřeby paliva než NEDC. Pro dieselové vozy se tento nárůst emisí CO₂ obecně odhaduje na 10 až 20 %.
Na základě tohoto odhadu lze pro Hondu Civic 1.6 i-DTEC s původní NEDC hodnotou 94 g/km předpokládat WLTP hodnotu přibližně 108 g/km (94 g/km × 1,15). Tato hodnota by odpovídala spotřebě paliva zhruba 4,1–4,3 l/100 km. Faktory ovlivňující rozdíl mezi NEDC a WLTP zahrnují typ převodovky (manuální obvykle s nižším nárůstem), výbavu, hmotnost vozidla (těžší verze jako kombi mají vyšší WLTP emise) a aerodynamické vlastnosti.
Alcatraz – Návrat Skály? Trump nařizuje znovuotevření legendárního vězení
Příklad pro Hondu Civic Tourer 1.6 i-DTEC (2016):
Pro model Honda Civic Tourer 1.6 i-DTEC z roku 2016, homologovaný dle emisní normy Euro 6b, byly oficiální NEDC emise CO₂:
-
Verze S: 99 g/km
-
Verze Elegance: 103 g/km
Odhadované WLTP hodnoty pro tyto verze by se pak pohybovaly přibližně kolem 114 g/km pro verzi S a 118 g/km pro verzi Elegance.
Ekologický profil v roce 2025:
Hodnocení ekologického profilu Hondy Civic Tourer 1.6 i-DTEC z roku 2016 v kontextu roku 2025 vyžaduje zvážení několika aspektů:
-
Pozitiva: Vozidlo i v roce 2025 nabídne relativně nízké emise CO₂ ve srovnání s mnoha staršími vozidly. Úsporný dieselový motor 1.6 i-DTEC (spotřeba cca 4,0–4,5 l/100 km) a splnění normy Euro 6b (omezení NOx a pevných částic) jsou jeho přednostmi.
-
Negativa: V porovnání s moderními hybridními vozy nebo elektromobily bude mít tento model o trochu vyšší emise. Nastupující emisní normy (např. Euro 7) budou klást ještě vyšší nároky. Dieselové motory obecně produkují vyšší emise NOx a pevných částic než benzínové nebo elektrické alternativy.
Závěr k ekologičnosti: V roce 2025 bude deset let stará Honda Civic Tourer 1.6 i-DTEC stále představovat extrémně úspornou volbu v rámci starších dieselových modelů (model tourer/kombi měl větší kufr než Octavia kombi) a v kontextu dynamicky se rozvíjejících zelenějších technologií (elektromobily, plug-in hybridy) již nebude patřit mezi nejekologičtější možnosti, ale naopak mezi vynikající volbu v poměru ceny, získaných užitných vlastností a ekologické stopy.
Možnosti dodatečné úpravy emisí:
Snížení emisí CO₂ u stávajícího vozidla jako Honda Civic Tourer 1.6 i-DTEC pod hodnotu 93 g/km (hodnota, která je často považována za limit pro nízkoemisní vozidla, ale není přímo stanovena jako součást regulace EU) je prakticky velmi obtížné provést bez zásadních a nákladných technických úprav. Možnosti jako reprogramování řídící jednotky, výměna filtru pevných částic, aerodynamické úpravy, snížení hmotnosti nebo modernizace výfukového systému mají obvykle omezený dopad na emise CO₂ a nemohou vozidlo posunout do kategorie s výrazně nižšími emisemi. Přestavba na hybridní nebo elektrický pohon je technicky a ekonomicky nerealizovatelná.
Syntetická nafta a její vliv na emise:
Použití syntetické nafty (např. e-diesel, GTL) neznamená nulové emise CO₂. Při spalování syntetické nafty se CO₂ stále uvolňuje. Syntetická nafta vyrobená z biomasy (BTL) může mít nižší celkovou bilanci CO₂ (až o 30-50 % oproti tradiční naftě, pokud je zohledněn celý uhlíkový cyklus a udržitelný zdroj). Syntetická nafta z fosilních zdrojů (GTL) nabízí menší snížení emisí CO₂ (cca 10-15 %). Hlavní výhodou syntetické nafty je potenciální snížení emisí pevných částic (až o 50 %) a NOx díky čistšímu složení (méně síry). Mírné snížení spotřeby (2-5 %) může rovněž přispět k menší produkci CO₂.
A jak je na tom Škoda Octavia 1,5 TSI 2025? Průměrá spotřeba 4.30 l/100km, emise CO2 podle WLTP 112.00 g/km. Ten pokrok, kde se zastaví…
